Johanitská komenda (Malá Strana): Porovnání verzí

+ infobox, úprava hesla
m (přidána Kategorie:Zaniklé hrady v Praze za použití HotCat)
(+ infobox, úprava hesla)
{{Infobox klášter
[[Soubor:Malá Strana, Lázeňská, jižní část.jpg|náhled|Johanitská komenda, [[Velkopřevorský palác|palác velkopřevorství]] (vlevo), pohled od kostelního dvouvěží]]
|jméno = Johanitská komenda
'''Johanitská komenda''' při [[Kostel Panny Marie pod řetězem|kostele Panny Marie pod řetězem]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze je nejstarším českým [[Konvent (církev)|konventem]] [[Řád maltézských rytířů|řádu maltézských rytířů]] a sídlo jeho velkopřevorství.
|obrázek = file:Komenda řádu Maltézských rytířů (Malá Strana).jpg
|popisek obrázku = Johanitská komenda
|místo = Praha 1-Malá Strana
|řád = [[Maltézský řád|Maltézských rytířů]]
|datum založení = [[1158]]-[[1169]]
|datum zrušení =
|mateřský klášter =
|dceřiný klášter =
}}
'''Johanitská komenda''' při [[Kostel Panny Marie pod řetězem|kostele Panny Marie pod řetězem]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze je nejstarším českým [[Konvent (církev)|konventem]] [[ŘádMaltézský maltézských rytířůřád|řádu maltézských rytířů]] a sídlo jeho [[převor|velkopřevorství]].
 
== Středověký komplex ==
[[Soubor:Kostel Panny Marie pod Retezem.jpg|náhled|vlevo|upright|Nedostavěné gotické průčelí kostela]]
[[Soubor:Malá Strana Lázeňská 4, Anglo-americká vysoká škola.jpg|náhled|upright|Budova konventu s převorstvím (vlevo od kostela)]]
[[Komenda]] byla založena mezi lety [[1158]]–[[1169]] českým králem [[Vladislav II.|Vladislavem I.]], který mu věnoval pozemky, na podnět [[Vyšehradská kapitula|vyšehradských proboštů]] kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní [[Čertovka|Čertovkou]] na východě, [[Velkopřevorské náměstí|Velkopřevorským náměstím]] na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou [[Kounický palác|Kounického paláce]] a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského [[hrad]]u) obehnané [[val]]em a hradbami s věžemi a společně s protějším [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupským dvorem]] také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému [[Juditin most|Juditinu mostu]]. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přistup na most nebo do johanitského areálu.
[[Soubor:Malá Strana, Lázeňská, jižní část.jpg|náhled|left|Johanitská komenda, [[Velkopřevorský palác|palác velkopřevorství]] (vlevo), pohled od kostelního dvouvěží]]
[[Komenda]] byla založena mezi lety [[1158]]–[[1169]] českým králem [[Vladislav II.|Vladislavem I.]], který mu věnoval pozemky, na podnět [[VyšehradskáKrálovská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradských proboštů]] kancléře Gervasia a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela. Rozsáhlý pozemek zaujímal prostor mezi dnešní [[Čertovka|Čertovkou]] na východě, [[Velkopřevorské náměstí|Velkopřevorským náměstím]] na jihu, středu Prokopské ulice na západě a parcelou [[Kounický palác|Kounického paláce]] a ulicí Saskou na severu. Celý areál měl podobu pevnosti (románského [[hrad]]u) obehnané [[val]]em a hradbami s věžemi a společně s protějším [[Biskupský dvůr (Praha)|biskupským dvorem]] také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému [[Juditin most|Juditinu mostu]]. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přistup na most nebo do johanitského areálu.
 
V první fázi byla zbudována (před 1182) trojlodní románská [[bazilika]] s [[transept]]em (v místech dnešního nádvoří a kostela), [[špitál]] a jižně od baziliky konvent. Postupně byla vybudována [[Farnost|farní]] škola, [[lázeň]], hospodářské budovy s [[pivovar]]em, domy poddaných, zahrada, [[kostel svatého Prokopa (Malá Strana)|kostel sv. Prokopa]] a [[dvorec]]. V první polovině 14. století, snad z prostředků získaných po zrušeném [[Řád templářů|řádu templářů]], byla započata stavba nového velkolepého gotického kostela. Stavba však postupovala velmi pomalu a dokončen byl jen [[kněžiště|presbytář]], který byl jedním z míst, kde bylo roku [[1378]] vystaveno tělo zemřelého císaře [[Karel IV.|Karla IV.]]
 
== Popis ==
Centrální stavbou komendy je [[kostel Panny Marie pod řetězem]], který vznikl [[Renesance|renesanční]] přestavbou [[Gotika|gotického]] [[presbytářkněžiště|presbytáře]]e plánovaného většího kostela. Před kostelem je nádvoří na místě lodi [[Románský sloh|románské]] [[Bazilika|baziliky]], jejíž pozůstatky jsou patrny na jižní zdi nádvoří. Směrem do ulice nádvoří uzavírá dvojice nedokončených monumentálních gotických věží s [[Portikus|portikem]], s doplňky z renesance a 19. století.
[[Soubor:Malá Strana Lázeňská 4, Anglo-americká vysoká škola.jpg|náhled|upright|Budova konventu s převorstvím (vlevo od kostela)]]
Centrální stavbou komendy je [[kostel Panny Marie pod řetězem]], který vznikl [[Renesance|renesanční]] přestavbou [[Gotika|gotického]] [[presbytář]]e plánovaného většího kostela. Před kostelem je nádvoří na místě lodi [[Románský sloh|románské]] [[Bazilika|baziliky]], jejíž pozůstatky jsou patrny na jižní zdi nádvoří. Směrem do ulice nádvoří uzavírá dvojice nedokončených monumentálních gotických věží s [[Portikus|portikem]], s doplňky z renesance a 19. století.
 
Vedle nádvoří na rohu [[Velkopřevorské náměstí|Velkopřevorského náměstí]] stojí [[Velkopřevorský palác]]. Sídlo velkopřevorství je postaveno na půdorysu zřejmě původního konventu, jehož románské zdivo se uvnitř paláce ve značné míře dochovalo. Na opačné straně kostela stojí barokní novostavba převorství, konventu a [[alumnát]]u (semináře). K budovám přiléhají na východní straně zahrady.