Zdeněk Šmíd: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Nahrazení kategorie Úmrtí na infarkt myokardu za Zemřelí na infarkt myokardu |
→Život: z hudebních nahrávek svého otce, dělal jim zvukaře. Další info na honzik.de@seznam.cz značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
Vystudoval [[gymnázium]] v [[Domažlice|Domažlicích]] (1955), ruštinu na pedagogické škole v [[Plzeň|Plzni]] (1958) a dějepis a český jazyk na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] v [[Praha|Praze]] (1972). Pracoval jako učitel a středoškolský profesor, v letech 1985–86 jako redaktor Západočeského nakladatelství v Plzni, poté se stal spisovatelem z povolání. Dlouhou dobu žil v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], před úmrtím žil v [[Praha|Praze]].
Začátkem sedmdesátých let byl členem hudební skupiny Bochovští Plavci, se kterou se s úspěchem účastnili i sokolovské Porty. Na jejich vystoupeních byly čteny příběhy z lodního deníku, kde byla použita křestní jména členů kapely.
Jeho nejznámějším a čtenářsky nejúspěšnějším dílem se stala již jeho druhá kniha ''Proč bychom se netopili, aneb vodácký průvodce pro Ofélii'', epizodický příběh s řadou vložek o partě vodáků. Pokračování ''Proč bychom se nepotili, aneb jak se chodí po horách'', v němž se tíž hrdinové věnují horské turistice na [[Slovensko|Slovensku]], bylo přijato stejně vřele. Na konci [[1990–1999|90. let]] se Šmíd i zestárlí hrdinové doprovázení novou generací svých dětí pokusili znovu vstoupit do téže řeky v knize ''Proč bychom se netěšili, aneb jak se držet nad vodou''. Osudy hrdinů provází i šest dalších pokračování (s ''„proč bychom se…“'' v podtitulu) — beletrizovaných [[cestopis]]ů ze Skandinávie, severní Afriky, střední Ameriky, Německa, Aljašky a Bornea.
| |||