Verze z 12. 7. 2015, 14:39 editovat Juniperbushman (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 008 editací →‎Vyznamenání a pocty: vyhl. na Past. stěně, ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 8. 2015, 10:01 editovat zrušit editaci Lenka Lyalikoff (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 14 900 editací rozdělení článku - založení čl. Deutscher Turnverband, úprava odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Rozdělit\|a oddělit heslo [[Deutscher Turnverband]]}}~~ [[Soubor:Friedrich_Ludwig_Jahn.jpg\|thumb\|Friedrich Ludwig Jahn ([[11. srpen\|11. srpna]] [[1778]], [[Lanz]] – [[15. říjen\|15. října]] [[1852]], [[Freyburg]])]] '''Friedrich Ludwig Jahn''' ([[11. srpen\|11. srpna]] [[1778]], [[Lanz]] – [[15. říjen\|15. října]] [[1852]], [[Freyburg]]) byl [[Německo\|německý]] ([[Prusko\|pruský]]) [[Učitel\|pedagog]], člen frankfurtského Národního shromáždění, ale především [[vlastenec]]. Je známý pod přezdívkou ''Turnvater Jahn'', což v překladu znamená "Jahn, otec [[Gymnastika\|gymnastiky]]". Řádek 65 ⟶ 63: Z těchto počátečních čtyř ''F'' vytvořil rytec z města [[Darmstadt]] Heinrich Felsing 1843–1846 turnerský kříž. V roce [[1893]] si Jahnovo motto socialistický dělnický spolek "Arbeiter-Turnerbund" upravil do podoby volebního sloganu "Frisch – Frei – Stark – Treu" (zdravý, volný, silný a věrný) ~~== Deutscher Turnverband (Rakousko) ==~~ [[File:Bundesarchiv Bild 102-06317, Köln, Festzug zum deutschen Turnfest.jpg\|náhled\|left\|250px\|Köln – Festzug zum deutschen Turnfest (slavnostní pochod k tělovýchovnému veřejnému cvičení).]] ~~[[File:Bundesarchiv Bild 102-06313, Köln, Deutsches Turnfest.jpg\|náhled\|left\|250px\|]]~~ První turnerské spolky, založené již v roce [[1845]] v [[Salzburg]], [[Bregenz]], [[Dornbirn]], [[Innsbruck]] a 1848 v [[Ried]] a [[Vídeň\|Wien]], byly v Rakousku zakazovány a rušeny. Teprve až rok [[1860]] přinesl v zakládání spolků svobodu. V roce [[1869]] existovalo v Rakousku 104 turnerských spolků, které se již o rok dříve spojily do ''Kreisverband der Turnvereine Deutschösterreichs'' a následně se staly 15. turnerským okresem německého turnerského svazu "Turnkreis der Deutschen Turnerschaft" (15. Turnkreis der Deutschen Turnerschaft). V roce [[1889]] se svaz z politických důvodů rozpoltil na "Deutsche Turnerbund", předchůdce dnešního ''Turnerbund''. V roce [[1893]] se oddělil "Deutsche Arbeiter Turn- und Sportbund" známý dnes pod zkratkou ''ASKÖ'', který se stal v roce [[1913]] součástí strany sociálních demokratů – dnešní strany [[Sociálně demokratická strana Rakouska\|SPÖ]]. V roce [[1911]] se odtrhl německonárodnostní "Verband alldeutscher Turnvereine Arndt" a v tom samém roce se osamostatnilo křestanské turnerské hnutí "Christlich Deutsche Turnerschaft", dnešní ''Sportunion''. Po první světové válce se turnerské spolky 2. září [[1919]] opět spojily ve svazu "Deutscher Turnerbund". Po roce [[1932]] svaz čítal 825 turnerských spolků. Následkem přijmutí tzv. ''árijských paragrafů'' nebyli do členské základny připuštěni Židé, později ani příslušníci jiných národností a organizovaná dělnická třída. Rakouská NSDAP byla, co se týče vynalézavosti zakrývání pravých cílů spolků, velmi vynalézavá. Turnerbund byl nejdůležitějším a člensky nejsilnějším předskokanem rakouských nacionalistů. [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] postupně také zaujala ve svazu přední pozice. V roce [[1933]] bylo 64 spolků právě za skrytou nacionalistickou činnost zakázáno, zrovna tak i župní turnerské slavnosti a masová cvičení, ale také jejich znak podobný hákovému kříži – proto se jim také přezdívalo ''Hakenkreuzler-Turner''. Po červencovém puči [[1934]], kdy došlo k vraždě spolkového kancléře [[Engelbert Dollfuß]] se pučisté shromáždili v tělocvičně "Turnerbundhalle v Siebensterngasse" ve Vídni – Neubau, byla mezi nimi spousta turnerů, mimo jiné uniformovaných a vybavených zbraněmi.<ref>Ludwig Jedlicka, Rudolf Neck (Hrsg.): Das Juliabkommen von 1936. Vorgeschichte, Hintergründe und Folgen. Protokoll des Symposiums in Wien am 10. und 11. Juni 1976. Verlag für Geschichte und Politik, Wien 1977, ISBN 3-486-44641-X, S. 180.</ref><ref>Rundschreiben des Bundesturnausschusses des DTB vom 25. September 1927</ref><ref> Gerhard Jagschitz: Der Putsch. Die Nationalsozialisten 1934 in Österreich. Verlag Styria, Graz 1976, ISBN 3-222-10884-6, S. 101ff; und Heinrich Drimmel: Vom Kanzlermord zum Anschluss. Österreich 1934–1938. Amalthea, Wien 1987, ISBN 3-85002-241-2, S. 159.</ref> V roce [[1919]] byla založena německá tělovýchovná organizace [[Deutscher Turnverband]] také v Československu. Ke schválení stanov došlo až v roce [[1920]]. Organizace sdružovala původně 622 tělovýchovných spolků.<ref> Andreas Luth: Der Deutsche Turnverband in der Ersten Tschechoslowakischen Republik. Vom völkischen Vereinsbetrieb zur volkspolitischen Bewegung. Verlag Oldenbourg, München 2006, ISBN 3-486-58135-X, S. 222.</ref> == Výtvarné umění == Řádek 93 ⟶ 82: Vzhledem k údajným Jahnovým nacionalistickým a antisemitickým názorům jsou kritizována jeho vyznamenání. V několika německých městech existují iniciativy k přejmenování ulic nebo míst podle Jahna či odstranění jeho pomníků. V Berlíně působí iniciativa „Sport ohne Turnväter“ (volně přeloženo Sport bez otců gymnastiky) bojující za přejmenování "Jahnova sportovního parku" v [[Prenzlauer Berg]]. Protiargumenty uvádí, že je třeba vidět Jahna jako "dítě doby", který byl poplatný době Pruského císařství a následně byly teprve jeho myšlenky přejaty nacionalismem a politikou [[NDR]].<ref>[http://www.taz.de/!79585/ Diskussion um Friedrich Ludwig Jahn Turnvaters rechte Gedanken]</ref> == ~~Poznámky~~Odkazy == === Poznámky === * {{Překlad \| jazyk = en Řádek 102 ⟶ 92: \| revize2 = 56481787}} === ~~Literatura~~Reference === <references />▼ === Literatura === * Peiffer, Lorenz: Turnerské hnutí v Německu – Turnbewegung in Deutschland 1918–1945, 2004 * Waic, Marek: Češi a Němci ve světě tělovýchovy a sportu, nakladatelství Karolinum, překlad Lenka Machová, 17 odborných studií věnovaných historii českých a německých tělovýchovných a sportovních organizací do roku 1945, 2004 Řádek 121 ⟶ 113: * Karen Hagemann: [http://www.zeit.de/2002/42/A-Jahn_neu ''Deutschheit, Mannheit, Freiheit''.] In: ''[[Die Zeit]]'', Nr. 42/2004. === ~~Reference~~Externí odkazy === ▲<references /> ~~== Externí odkazy ==~~ {{commonscat\|Friedrich Ludwig Jahn}}

Friedrich Ludwig Jahn: Porovnání verzí