Dvojitozubci: Porovnání verzí

Přidáno 27 bajtů ,  před 5 lety
vloženy nadpisy
m (+ odkaz na portál)
(vloženy nadpisy)
'''Dvojitozubci''' (Diprotodontia) jsou největším řádem podtřídy [[vačnatci|vačnatců]] (Marsupialia), v deseti čeledích obsahuje 117 druhů. Jsou diprodontní, to znamená, že jim na spodní čelisti převládá jeden pár řezáků, v ojedinělých případech může být přítomen i druhý pár. V horní čelisti má naprostá většina '''dvojitozubců''' tři páry řezáků. Výjimku tvoří čeleď [[vombatovití|vombatovitých]], u kterých se vyskytuje pouze jeden pár těchto řezáků. Dolní špičáky zcela chybějí všem druhům, zatímco horní žádnému. Horní špičáky bývají různého tvaru: od nízkých a rovných až po zahnuté s mnoha ostrými hranami. Navíc jsou '''dvojitozubci''' syndaktilni, to znamená, že mají druhý a třetí prst na předních končetinách srostlý.
 
== Vývoj druhu ==
Syndaktilita není příliš běžná vlastnost (ačkoliv [[Austrálie|Australští]] všežraví vačnatci ji sdílejí) a často je vykládána jako adaptace na doslova horolezecký styl života. Mnoho moderních ''dvojitozubců'' je však striktně pozemní, a tudíž mají další znaky, které odpovídají tomuto životnímu stylu. To trošku komplikuje historii stromových klokanů. Zdá se, že původně žili na stromech, ale někdy v dávné minulosti slezli ze stromů a přešli k pozemnímu způsobu života a díky tomu se jim vyvinula typická dlouhá klokaní tlapa, aby se nakonec zase vrátili zpět na stromy, díky čemuž se jim opět začala zkracovat a rozšiřovat zadní tlapa.
 
Skoro všichni '''dvojitozubci''' jsou [[býložravec|býložravci]]. Některé druhy se druhotně vrátily k původní [[hmyzožravec|hmyzožravosti]] nebo i [[všežravec|všežravosti]].
 
== Výskyt ==
'''Dvojitozubci''' se vyskytují výhradně na území [[Australasie]]. Nejranější fosílie se datují do pozdního [[oligocén]]u. Ale je jisté, že jejich původ je dřívější, což naznačuje velká různorodost '''Dvojitozubců''' v tomto období. Navíc v záznamech [[Austrálie|Australských]] fosílií jsou velké mezery a v případě [[Nová Guinea|Nové Guiney]] žádné záznamy v podstatě neexistují.
 
Mnoho největších a nejméně mrštných '''dvojitozubců''' vyhynulo poté, co lidé poprvé přijeli do [[Austrálie]] před přibližně 50 000 lety. Možná jako přímý důsledek lovu, ale pravděpodobnější je, že je zahubila změna prostředí způsobená lidskou aktivitou. Hlavním důvodem by mohl být přínos ohně.