Vincenc z Pauly: Porovnání verzí

| jméno = Svatý Vincenc dez PaulPauly

[[Soubor:Saint-Mihiel - église abbatiale (22).JPG|náhled|Svatí vena [[Vitráž|vitrážovémsklomalbě okněokna]] v [[Klášter svatého Michaela (Saint-Mihiel)|klášterním kostele sv. Michaela]] v [[Saint-Mihiel]]. Horní řada: [[Petr (apoštol)|sv. Petr]], [[Pavel z Tarsu|sv. Pavel]], [[František z Pauly|sv. František z Pauly]], [[František Saleský|sv. František Saleský]], Dolní řada: [[František Xaverský|sv. František Xaverský]], [[Karel Boromejský|sv. Karel Boromejský]], [[Saintin z Meaux|sv. Saintin]], a '''sv. Vincenc z Pauly''']]

Svatý '''Vincenc z Pauly''', též francouzsky '''Vincent de Paul''' ([[24. duben|24. dubna]] [[1581]] Pouy nebo [[Ranquine]]<ref>Lexikon der christlichen Ikonographie'', ed. Wolfgang Braunfels, 8. díl, Basel-Freiburg-Rom-Wien 1982, s. 566</ref> u [[Dax (město)|Dax]], [[Gaskoňsko]] – [[27. září]] [[1660]] [[Paříž]]) byl francouzský kněz, zakladatel kongregace [[Lazaristé|lazaristů]], [[Společnost dcer křesťanské lásky|Společnosti dcer křesťanské lásky]], reformátor francouzské církve a jeden ze zakladatelů moderní evropské charity a péče o chudé.

Pocházel ze šesti dětí venkovské rodiny, studoval nejprve v klášterní škole v [[Dax]], dále teologii na univerzitě v [[Toulouse]] a roku [[1600]] byl vysvěcen na kněze. Roku [[1605]], když se vracel z cesty do [[Marseille]], byl patrně zajat tureckými piráty, kteří ho prodali do otroctví do [[Tunis]]u. Teprve když obrátil svého pána na křesťanství, mohl se vrátit do Francie. Do roku [[1609]] studoval v Římě[[Řím]]ě a pak se stal kaplanem francouzské královny [[Markéta z Valois|Markéty z Valois]], bývalé ženy [[Jindřich IV.|Jindřicha IV]]. Později se stal farářem v [[Clichy]] u Paříže, kaplanem a vychovateleme dětí v rodině Emmanuela Philippa de Gondi a díky jeho přímluvě od roku [[16221619]] byl jmenován generálním kaplanem středomořských vězňů a galejníků. Toto zaměstnání mu umožnilo roku [[1825]] založit a financovat Společnost misionářů u sv. Lazara, nazvanou ''lazaristé''.

Roku [[1643]] si ho povolal ke své smrtelné posteli francouzský král [[Ludvík XIII.]] a roku [[1657]] Vincenc založil známou pařížskou [[Hôpital de la Salpêtrière|nemocnici Salpêtrière]]. Ve všech svých postaveních se snažil pomáhat chudým a pro tento účel také založil jak misijní řád [[lazaristé|lazaristů/vincentinů]], atak roku [[1633]] ženský řád Dcer křesťanské lásky ([[Vincentky|Vincentek]]). Přátelil se s [[František Saleský|Františkem Saleským]] a byl rádcem [[salesiáni|salesiánů]] a salesiánek.

Vincenc z Pauly byl dlouhou dobu představován jako světec, zdůrazňující askezi a křesťanskou praxi. Ale současně byl mužem víry, jenž patřil do již mizejícího světa předtridentské církve, v němž se kněžství chápalo především jako přínos a dobrodiní, a ne jako poslání. Jeho spiritualita nebyla teoretická: zrodila se z dvojjediné zkušenosti s Kristem a chudými. Jeho hlavní inspirací bylo evangelium a sám život.

Vincentské ctnosti jsou: prostota, pokora, mírnost, askeze (umrtvování), horlivost pro dušespásu duší. Nejsou statické, ale velmi dynamické. Tato svatost chce dospět k druhému člověku. V celém apoštolátu jde ruku v ruce láska a evangelium: hlásání evangelia a svědectví lásky.

[[Soubor: Vitrail Florac 010609 10.jpg|thumb| upright=1.0| Okno gotického kostela svatého Martina Floracve Floracu: Sv. Vincenc z Pauly ]]

Roku [[1729]] byl papežem [[Benedikt XIII.|Benediktem XIII.]] prohlášen za blahoslaveného, roku [[1737]] papežem [[Klement XII.|Klementem XII.]] za svatého. Jeho svátek se slaví 27. září, svatý Vincenc dez PaulPauly je patronem charity, vězňů, zajatců, bezdomovců a nemocnic. Jeho kostely jsou zejména ve Francii, v Polsku a v USA. Odkazem Vincence dez PaulPauly se m.jmj. zabývá DePaul University v [[Chicago|Chicagu]].

=== Literatura ===