Sobol asijský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
m linkfix
m fix odkazu na rozcestník: rys
Řádek 52:
 
== Predace, ochrana, nemoci ==
Sobol je sice dobře vybaven na svou obranu - je mrštný, má ostré zuby a drápy a dobře běhá -, ale přesto má několik přirozených nepřátel. Soboly loví či zabíjí [[výr velký]], [[Orel|orli]] a někteří další dravci. Může se stát kořistí své blízké příbuzné [[Charza žlutohrdlá|charzy žlutohrdlé]] nebo [[Rosomák sibiřský|rosomák]]a. Mladé jedince dokáže zahubit [[kočka divoká]] či [[Liška obecná (šelma)|liška]]. Velcí predátoři jako [[rys (zoologie)|rys]] nebo [[Vlk obecný|vlk]] jsou schopni zabít jedince jakéhokoliv věku.<ref name="adw" /><ref name="heran2" /><ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 158-160.</ref>
 
Ačkoliv byl masivně loven pro svou kožešinu a areál jeho rozšíření se fragmentoval, stále jde o početný druh a podle norem [[IUCN]] je veden jako málo dotčený (least concern). V jižních částech svého areálu je jeho populace více ohrožená. Celkový populační trend je neznámý.<ref name="iucn" /> V současnosti se odhaduje celkový počet jedinců na 1 - 1,3 miliony.<ref name="nowak" />
=== Nemoci ===
Sobol trpí různými nemocemi a [[Parazitismus|parazit]]y. Jedná se především o [[Encefalitida|encefalitidu]] a střevní [[Kokcidie|kokcidiózu]]. Je jedna z mála kunovitých šelem, u níž může epidemie vést k vymizení lokální populace ([[epizootie]]).<ref>HERÁŇ. ''Kunovité šelmy'', s. 163-164.</ref>
 
== Kidas ==
[[Křížení (biologie)|Kříženec]] sobola asijského a kuny lesní je nazýván '''kidas'''. Jedná se prakticky o jediného životaschopného a poměrně rozšířeného křížence mezi kunovitými šelmami, ačkoliv i ohledně jeho existence a zařazení stále panují určité pochybnosti. Kidasové se vyskytují především v oblasti [[Ural]]u. Samci jsou většinou neplodní, samice mohou mít potomky. Znakem kidasů je světlá hlava, ohraničená hrudní skvrna a proporce na pomezí obou zkřížených druhů. Nemusí však jít o pravidlo, někteří jedinci mohou být zcela osobití.<ref>HERÁŇ, ''Kunovité šelmy'', s. 153-154</ref>