Versailleská smlouva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Podmínky smlouvy: překlepy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
Článek 156 smlouvy převedl německé koncese v čínské provincii [[Šan-tung]] na [[Japonsko]], než aby navrátil suverenitu [[Čína|Číně]]. Znechucení Číňanů nad tímto ustanovením vedlo k demonstracím a ke ''Hnutí 4. května'' ({{Vjazyce|en}} ''May Fourth Movement'').{{Fakt/dne|20150430141552}} To nakonec vedlo k tomu, že Čína nepodepsala Versailleskou smlouvu. Místo toho deklarovala konec války s Německem až v září [[1919]] a podepsala separátní smlouvu s Německem v roce [[1921]].
Vojenské podmínky Versailleské smlouvy byly tvrdé a ze strany Francie byly motivovány nejenom strachem, ale také touhou po odplatě (tzv. [[revanšismus]]).{{Fakt/dne|20150430141552}} Během [[Francouzsko-pruská válka|francouzsko-pruské války]] byla Francie poražena a ztráta [[Alsasko-Lotrinsko|Alsaska-Lotrinska]] přispěla k této touze po odplatě. Navíc obrovský počet mrtvých a značné ekonomické škody způsobené [[První světová válka|první světovou válkou]] způsobily strach z budoucí německé agrese a tím tedy touhu po ještě větší odplatě, což určovalo značnou část jednání s Německem.
Německá armáda byla omezena na 100 tisíc můžů. [[Všeobecná branná povinnost|Brannou povinnost]] byla zakázáno, Německo nesmělo mít žádné [[tank]]y, žádné těžké dělostřelectvo a žádný generální štáb (''Großer Generalstab''). Německé loďstvo bylo omezeno na 15 tisíc mužů a mohlo mít pouze šest [[bitevní loď|bitevních lodí]] (s výtlakem méně než 10 tisíc), šest [[křižník]]ů a dvanáct [[torpédoborec|torpédoborců]]. [[Ponorka|Ponorky]] byly zakázány, stejně tak jako letectvo. Dále smlouva stanovila, že vojáci nesmí sloužit po dobu kratší než 12 let a důstojníci po dobu kratší než 25 let, a tedy aby pouze omezené množství mužů mohlo procházet vojenským výcvikem.
| |||