Verze z 5. 8. 2015, 17:07 editovat Pavel Krupička (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 557 editací m překlep, předložka navíc značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 8. 2015, 22:09 editovat zrušit editaci Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací drobné úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 32: == Život == Byla jedinou dědičkou korutanského vévody [[Jindřich Korutanský\|Jindřicha]] a jeho druhé manželky [[Adléta Brunšvická\|Adléty]], dcery [[Jindřich I. Brunšvický\|Jindřicha I. Brunšvického]]. Roku 1330 byla provdána za tehdy osmiletého [[Jan Jindřich\|Jana Jindřicha]], syna [[Jan Lucemburský\|Jana Lucemburského]], který sesadil v roce 1310 jejího otce z českého trůnu. Jindřich Korutanský ~~zemřelo~~zemřel o pět let později a Markéta se stala tyrolskou hraběnkou. Roku 1341 s pomocí tyrolské šlechty vyhnala svého muže ze země – zapudila ho pro údajnou [[Erektilní dysfunkce\|impotenci]]. Následně se provdala za markraběte [[Ludvík V. Bavorský\|Ludvíka]], syna císaře [[Ludvík IV. Bavor\|Ludvíka Bavora]], aniž by se se svým předchozím manželem rozvedla. To vedlo k vyvolání nepřátelství mezi [[Lucemburkové\|Lucemburky]] a [[Wittelsbachové\|Wittelsbachy]], které ovlivňovalo středoevropskou politiku až do roku 1410. [[William Ockham\|William Occam]] a [[Marsilius z Padovy]] obhajovali tento první ''„civilní sňatek“'' v období středověku. [[seznam papežů\|Papež]] [[Klement VI.]] neplatnost Markétina prvního manželství neuznal (nepochybně především z politických důvodů) a Markétu i jejího druhého manžela [[exkomunikace\|exkomunikoval]], skandál se rozšířil po celé Evropě. Díky Markétiným konexím (v roce 1358 se její syn oženil s příslušnicí [[Habsburkové\|habsburského]] rodu) byli nicméně nakonec Markéta i Ludvík v roce 1359 exkomunikace zproštěni. Církevní propaganda jí po tomto incidentu přiřkla přezdívku ''Pyskatá'' (Maultasch). Navzdory této přezdívce to však prý byla pohledná žena.

Markéta Pyskatá: Porovnání verzí