Fulko V. z Anjou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Nahrazení kategorie Úmrtí následkem pádu z koně za Zemřelí následkem pádu z koně |
→Jeruzalémský král: jiný Tripolis |
||
Řádek 21:
Fulko se stal spoluvládcem Jeruzalémského království a po nástupu na trůn se musel nejdříve mezi odbojnými křižáckými vládci prosadit, protože nikdo z nich se nechtěl považovat za jeho leníka. Střetl se s [[Pons z Tripolisu|Ponsem z Tripolisu]] a [[Joscelin I. z Edessy|Joscelinem]], vládcem Edessy. Se svou chotí jako spoluvládkyní se zpočátku nechtěl dělit o moc a do důležitých funkcí jmenoval své francouzské stoupence.<ref name="Nicolle6">{{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = Druhá křížová výprava 1148 : pohroma před branami Damašku | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 96 | isbn = 978-80-247-3413-2| poznámka = Dále jen ''Druhá křížová výprava 1148'' | strany = 6}}</ref> Rozpory v království a silná podpora královny mezi poddanými jej posléze přiměly ke změně názoru a s manželkou se dohodl na formě spoluvlády, jež byla zřejmě původně i zakotvena v manželské smlouvě.<ref name="Brooke145">{{Citace monografie | jméno=Christopher | příjmení=Brooke |odkaz na autora = Christopher Brooke | titul=Evropa středověku v letech 962-1154|vydavatel=Vyšehrad | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany=145|isbn =80-7021-831-2|poznámka = dále jen ''Evropa středověku''}}</ref>
Byl donucen potlačit nový pokus kněžny Alice o získání vlády nad Antiochií a poté ji vykázal znovu do Latakie. Vládu nabídl [[Raimond z Poitiers|Raimondovi z Poitiers]], mladšímu synovi [[seznam akvitánských vévodů|akvitánského vévody]], který lákavou nabídku přijal, v převlečení doputoval na Východ a za pomocí lsti se oženil nikoli s Alicí, ale s její malou dcerou Konstancií. Tím se za Fulkovy pomoci stal vládcem v antiochijském knížectví.<ref name="Hroši97-98">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 97-98</ref> V roce [[1137]] Fulko vytáhl na pomoc [[Tripolis (Libanon)|Tripolisu]]
Fulko svého diplomatického umu využíval při sporech mezi jednotlivými muslimskými vládci ve svůj prospěch a neváhal v případě potřeby uzavírat spojenectví s jednou z muslimských stran. Roku [[1139]] pomohl za pravidelnou měsíční úplatu{{#tag:ref|Jeruzalémské království dostávalo za vojenskou podporu 20 tisíc byzantiů měsíčně.|group="pozn."}} [[Damašek|Damašku]] obléhanému mosulským atabegem [[Zengí]]m, který se po spatření křižáckého vojska raději stáhl bez boje. Damašský vládce Unur poté navštívil dvůr v Akkonu, Jaffě a Jeruzalému.<ref>''Křižáci ve Svaté zemi'', s. 99-100</ref> Fulkovi se podařilo na jihu království vybudovat ochranný val v podobě hradů a pevností, které měly chránit jižní hranici a zároveň v případě potřeby sloužit jako základna pro výboj na jih od Mrtvého moře.
| |||