PL/I: Porovnání verzí

Programovací jazyk PL/I byl vyvinut společností [[IBM]] v jeho Hursley Laboratories ve [[Spojené království|Velké Británii]] jako součást vyvíjeného systému [[IBM System/360]] (představen v roce [[1964]]). Na vývoji programovacího jazyka pracovalo ve Velké Británii i mnoho [[programátor]]ů ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], protože společnost IBM je americkou [[firma|firmou]]. Společnost IBM měla v té době problémy s několika neslučitelnými [[platforma (informatika)|platformami]], jako byly například [[server]]y a sálové počítače ([[mainframe]]) pro různé účely. Kromě toho byly některé modely navrženy pro obchodní účely a jiné zase pro vědecké. Cílem bylo vyvinout jednu řadu navzájem kompatibilních modelů, které by nahradily všechny předchozí modely, a které by mohly být použity jak pro komerční účely, tak pro vědecké účely. V té době používali obchodní [[uživatel]]é [[programovací jazyk]] [[Cobol]], zatímco ve vědeckých kruzích se používal [[programovací jazyk]] [[Fortran]]. Cílem PL/I tedy bylo vypracovat jednotný jazyk, který by umožňoval pracovat v obou těchto sférách. Dalším cílem bylo doplnit strukturované programovací [[konstrukce]] odvozené z [[ALGOL]]u, které [[COBOL]] ani [[Fortran]] nepodporovaly. Vývoj probíhal v [[1960|60. letech]] [[20. století]], přestože programovací jazyk PL/1 neměl až tak velkou a širokou popularitu. Získal svoje významné využití v obchodní sféře ve zpracování dat. Vzniklo několik [[Verze|verzí]] tohoto programovacího jazyka. Jedním z nich je například PL/S. V IBM použili tento jazyk pro [[programování]] [[operační systém|operačního systému]] u [[MVS]] na počátku [[1970–1979|70. letech 20. století]]. U verze PL/8 - osmička v názvu značí, že se z 80% skládal z původního PL/1. Tato verze byla použita firmou IBM jako nástroj pro vývoj [[software|softwaru]], který byl navržen pro AS/400. Dále se používal v leteckém průmyslu pro on line [[rezervační systém|rezervace]] v systému [[Sabre]]. Původně byl psaný v Assembleru 7090. PIPL/8 se používal jak pro sálové počítače, také pro servery. Existují však i verze PL/1 pro [[DOS]], [[Microsoft Windows]], [[AIX]], [[OpenVMS]] a [[Unix|UNIX]].

Důvodem který omezoval rozšíření jazyka PL/I zejména v minulosti je složitost implementace kompilátoru. Vytvořit kompilátor PL/I jazyka je velmi složité a časově náročné. Původní kompilátor pracoval s devíti průchody a výsledkem byl velmi efektivní binární kód. Kromě toho je nesmírně těžké parsovat zdrojový kód PL/I. Například neexistují žádná vyhrazená klíčová slova, takže programátoři mohou používat klíčová slova jako názvy proměnných či podprogramů. ProtoProtože parsery mají problém se zjištěním kontextkontextu, často se používá technika, že pokud parser nalezne klíčové slovo v kontextu, kterému nerozumí, předpokládá, že klíčové slovo je názvem proměnné.