|
''Dějiny do roku 1423 viz [[Sasko-Wittenberg]] a [[Míšeňsko]]''
Označení Sasko se ve zhruba dnešním smyslu používá od [[6. leden|6. ledna]] [[1423]], kdy po smrti [[kurfiřt]]a [[Albrecht II. Saský|Albrechta II. Saského]] z askánsko-wittenberské linie rodu [[Askánci|Askánců]] udělil král (a poté císař) [[Zikmund Lucemburský]] [[Míšeňsko|míšeňskému]] markraběti [[Fridrich IV. Bojovný|Fridrichu IV. Bojovnému]] (Friedrich IV. der Streitbare) z rodu [[Wettinové|Wettinů]] za jeho oddané služby vévodství [[Sasko-Wittenberg]] a spolu s ním i kurfiřtský hlas, čímž vzniklo [[Saské kurfiřtství]]. Rod Wettinů tak soustředil ve svých rukách jak titul saského kurfiřta, tak i vévody.
Kurfiřt [[Fridrich II. Jemnocitný]] (1426–1464) vládl původně společně s vévodou Wilhelmem, ale již v roce 1440 došlo k rozdělení míšeňského území: Wilhelm obdržel [[Durynsko]] (vévodství) a Fridrichovi zůstala zbývající část. Po bratrovražedných válkách v dalších desetiletích došlo [[11. listopad]]ulistopadu [[1485]] v [[Lipsko|Lipsku]] k novému rozdělení wettinských zemí mezi kurfiřta Ernsta (1464–1486) a Albrechta, přičemž první dostal vlastní Míšeňsko, druhý Durynsko, a [[Osterland]] si rozdělili mezi sebe. Zároveň tak byly vytvořeny dvě linie rodu: ernestinská (kurfiřtská) a albertinská (vévodská). Poslední kurfiřt z ernestinské linie byl sesazen [[19. květen|19. května]] [[1547]] po porážce ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]], a tak přešel [[4. červen|4. června]] [[1547]] kurfiřtský titul spolu s částí území na vévodu [[Mořic Saský|Mořice Saského]] (1541–1553) z albertinské větve. Mořic zvětšil majetek nákupy a výměnami ([[Vogtland (oblast)|Vogtland]]).
==== Období od roku 1635 do 11. prosince 1806 ====
[[Soubor:State flag of Saxony before 1815.gif|thumb|left|Vlajka kurfiřtství Saského a Království Saského platná do 16. června 1815 (poměr stran 2:3)]]
V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] získal kurfiřt [[Jan Jiří I. Saský|Jan Jiří I.]] pražským mírem v roce [[1635]] [[Lužice|Lužici]] ([[Horní Lužice|Horní]] i [[Dolní Lužice|Dolní]]) zprvu jako české [[léno]].
[[Vestfálský mír]] v roce [[1648]] však značně oslabil kurfiřtovu politickou moc. Zároveň vznikly na území kurfiřtství nové boční linie ([[Sasko-Merseburg|merseburská]] – vymřela [[1738]]; [[Sasko-Weißenfels|weisseinfelská]] – zanikla [[1746]]; [[Sasko-Zeitz|zeitzská]] – vymřela již v roce [[1718]]).
V letech 1697–1733 a 1734–1763 vládli saští kurfiřti v [[Polsko|Polsku]] ([[August II. Silný|Fridrich August I. Silný]], jako polský král August II.; [[August III. Polský|Fridrich August II.]], jako král August III.). V té době už byly centrem Saska [[Drážďany]], jedno z nejvýstavnějších a nejkulturnějších měst tehdejší [[Evropa|Evropy]]. Sasko v té době bylo mnohem větší než dnes. Zasahovalo až na území pozdějších [[Prusko|pruských]] provincií [[Braniborsko|Braniborska]] a [[Provincie Sasko|Saska]], a na území dnešního [[Polsko|Polska]] (viz [http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/sachsen.gif mapa Saska v roce 1789]).
V období [[napoleonské války|napoleonských válek]] bojovalo nejprve Sasko až do roku [[1806]] proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]], ovšem po porážce v [[bitva u Jeny|bitvě u Jeny]], stojíc bezbranné proti vítězi přijalo [[11. prosinec|11. prosince]] [[1806]] v [[Poznaň|Poznani]] nabízený mír. Saský kurfiřt [[Fridrich August I. Saský|Fridrich August III.]] tu toho dne vstoupil do [[Rýnský spolek|Rýnského spolku]], obdržel královský titul (dál vládl jako král [[Fridrich August I. Saský]]) a kurfiřtství tím de facto zaniklo.
=== Saské království ===
==== Období od roku 1806 do vídeňského kongresu ====
[[8. červenec|8. července]] [[1807]] získalo [[Saské království]] jako spojenec [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] [[Tylžský mír|tylžským mírem]] [[Varšavské knížectví]], od [[Prusko|Pruska]] [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] (Cottbus), od Rakouska pak následně [[Západní Halič]] a [[Krakovsko]]. V [[Bitva u Lipska|bitvě u Lipska]] ([[16. říjen|16.]] – [[19. říjen|19–19. října]] [[1813]]) bojovalo saské vojsko nejprve na straně [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]], ovšem [[18. říjen|18. října]] přešlo saské vojsko na stranu protinapoleonské koalice a [[19. říjen|19. října]] padl v dobytém [[Lipsko|Lipsku]] do zajetí sám král a Sasko se jako dobytá země z rozhodnutí [[Vídeňský kongres|vídeňského kongresu]] dostalo od [[28. říjen|28. října]] [[1813]] do [[8. červen|8. června]] [[1815]] pod přímou správu Pruska a [[Ruské impérium|Ruska]].
==== Období od 18. května 1815 do roku 1918 ====
Na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] byl [[18. květen|18. května]] [[1815]] saský král Fridrich August I. donucen odstoupit Prusku celou [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] a severovýchodní část [[Horní Lužice]] společně s dalšími oblastmi, které byly integrální součástí Saského království (například částí krajů Míšeňského a Lipského, Wittenbersko, Durynský, Neustädtenský kraj, většinu biskupství Merseburg, téměř celé biskupství Naumburg a Henneberg). Celkem Sasko ztratilo 58 % území a jeho rozloha pak činila už jen 14 993 km². Navíc bylo donuceno vstoupit do [[Německý spolek|Německého spolku]].
[[Soubor:Kingdom of Saxony 1815-1918.jpg|thumb|left|Mapa Saského království v letech 1815–1918 (hranice krajů jsou z období před rokem 1900)]]
[[Soubor:Sachsen.jpg|thumb|left|Mapa Saského království z roku 1890]]
Za krále [[Anton I.|Antonína I.]] (1827–1836) byl pod vlivem [[Francie|francouzské]] [[červencová revoluce|červencové revoluce]] dosavadní stavovský stát přeměněn v konstituční monarchii. Ústavou ze [[4. září]] [[1831]] byl zřízen dvoukomorový sněm, z nichž první komoru tvořili členové dosavadního stavovského sněmu, druhou 75 poslanců volených na 6 let. Roku [[1832]] byla v Sasku zrušena robota a roku [[1833]] a roku [[1834]] poddanství.
Smlouvou z [[24. březen|24. března]] [[1833]] přistoupilo Sasko k německému celnímu spolku, čemuž se až dosud z nechuti k Prusku bránilo. Tím se saskému průmyslu otevřela cesta k dalším odbytištím a nastartoval se výrazný hospodářský růst. Za krále [[Fridrich August II. Saský|Fridricha Augusta II.]] (1836–1854) byla roku [[1837]] zahájena paroplavba na [[Labe|Labi]], zakládány železnice a zřizovány telegrafy ([[1850]]). Díky průmyslovému rozkvětu rychle stoupal počet obyvatel a současně rostlo občanské sebevědomí. Rok [[1848]] přinesl zrušení cenzury v Sasku, svobodu shromažďovací a reformu dvoukomorového sněmu: do první komory volili největší daňoví poplatníci a do druhé každý na základě všeobecného hlasovacího práva. Když však král neschválil sněmovní návrh nové ústavy a sněm [[28. duben|28. dubna]] [[1849]] rozpustil, došlo v [[Drážďany|Drážďanech]] 3. – 9–9. května k pouliční vzpouře, která byla s pruskou pomocí potlačena. 3. června 1850 pak byla zrušena ústava, omezena svoboda tisku a shromažďování a byl obnoven sněm ve staré podobě z roku 1831.
[[3. červen|3. června]] [[1850]] pak byla zrušena ústava, omezena svoboda tisku a shromažďování a byl obnoven sněm ve staré podobě z roku 1831.
[[Soubor:Saxony small CoA.jpg|thumb|right|Malý znak Saského království]] ▼
▲[[Soubor:Saxony small CoA.jpg|thumb |right|Malý znak Saského království]]
V otázce zřízení německého spolkového státu s vyloučením [[Rakouské císařství|Rakouska]] pod předsednictvím Pruska, Sasko nejprve sympatizovalo s Pruskem a vešlo s ním a s [[Hannoversko|Hannoverskem]] ve „spolek tří králů“, ale brzy se od této myšlenky odvrátilo a postavilo se spolu s Rakouskem proti těmto snahám. Za krále [[Jan I. Saský|Jana]] (1854–1873) Sasko s obavou sledovalo rostoucí pruský vliv a žárlivě střežilo suverenitu malých německých států. Z této snahy vyplynul projekt spolku všech menších německých států (1860), který měl bránit jejich nezávislost proti Prusku i Rakousku. V [[prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko]] bylo stanovisko [[Rakouské císařství|Rakouska]] Sasku a menším státům bližší, a proto se s nimi Sasko postavilo při hlasování [[11. červen|11. června]] [[1866]] ve spolkové radě Německého spolku na stranu Rakouska. ▼
▲V otázce zřízení německého spolkového státu s vyloučením [[Rakouské císařství|Rakouska]] pod předsednictvím Pruska, Sasko nejprve sympatizovalo s Pruskem a vešlo s ním a s [[Hannoversko|Hannoverskem]] ve „spolek tří králů“, ale brzy se od této myšlenky odvrátilo a postavilo se spolu s Rakouskem proti těmto snahám. Za krále [[Jan I. Saský|Jana]] (1854–1873) Sasko s obavou sledovalo rostoucí pruský vliv a žárlivě střežilo suverenitu malých německých států. Z této snahy vyplynul projekt spolku všech menších německých států (1860), který měl bránit jejich nezávislost proti Prusku i Rakousku. V [[prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko]] bylo stanovisko [[Rakouské císařství|Rakouska ]] Sasku a menším státům bližší, a proto se s nimi Sasko postavilo při hlasování [[11. červen|11. června ]] [[1866 ]] ve spolkové radě Německého spolku na stranu Rakouska.
V nastalé válce saská armáda o 32 000 mužů, netroufajíc si bránit Sasko, couvla do [[Čechy|Čech]], kde bojovala po boku Rakouska. Po porážce Rakouska následovala pruská okupace. Sasku se sice podařilo zajistit neztenčenost území, ale [[21. říjen|21. října]] [[1866]] muselo přistoupit k nově založenému [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckému spolku]] pod vůdcovstvím Pruska, odstoupilo spolku poštu a telegrafy, zaplatilo Prusku válečné reparace ve výši 10 milionů tolarů a vzdalo se samostatné zahraniční politiky. Sasko se pak v letech 1870–1871 účastnilo války s Francií. ▼
Od [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] bylo spolkovou zemí [[Německé císařství|Německého císařství]].
▲V nastalé válce saská armáda o 32 000 mužů, netroufajíc si bránit Sasko, couvla do [[Čechy|Čech ]], kde bojovala po boku Rakouska. Po porážce Rakouska následovala pruská okupace. Sasku se sice podařilo zajistit neztenčenost území, ale [[21. říjen|21. října ]] [[1866 ]] muselo přistoupit k nově založenému [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckému spolku]] pod vůdcovstvím Pruska, odstoupilo spolku poštu a telegrafy, zaplatilo Prusku válečné reparace ve výši 10 milionů tolarů a vzdalo se samostatné zahraniční politiky. Sasko se pak v letech 1870–1871 účastnilo války s Francií . Od 18. ledna 1871 bylo spolkovou zemí [[Německé císařství|Německého císařství]].
=== Období po skončení první světové války do nástupu nacismu ===
[[Soubor:Flag of Saxon republic.gif|thumb|left|Vlajka Saské republiky rad]]
Po [[první světová válka|první světové válce]] převzaly [[8. listopad]]ulistopadu [[1918]] moc v Sasku dělnicko-vojenské rady, vůdce zdejší SPD Fleißner vyhlásil [[10. listopad]]ulistopadu [[1918]] Saskou republiku a [[13. listopad]]ulistopadu [[1918]] poslední král z rodu [[Wettinové|Wettinů]] [[Fridrich August III. Saský|Fridrich August III.]] abdikoval na zámku [[Guteborn]] u [[Ruhland]]u. Pak zde do [[14. březen|14. března]] [[1919]] existovala '''Saská republika rad'''.
[[28. listopad]]ulistopadu [[1918]] bylo zavedeno všeobecné, rovné volební právo pro muže a ženy od 21 let. V únoru 1919 byl pak zvolen první demokratický Saský parlament a 25. února 1919 vstoupila v účinnost nová ústava Svobodného státu Sasko (Der Freistaat Sachsen), který byl spolkovým státem tzv. [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Svobodný stát Sasko měl před územní výměnou s [[Durynsko|Durynskem]] rozlohu 14 993 km².
{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right; empty-cells:show; margin-left:1em; margin-bottom:0.5em; background:#DEFFAD;"
|colspan="3" align="left" | [[Soubor:Sachsen1930.png|thumb|300px|Sasko v letech 1815–1945]]
|}
V roce [[1928]] byla provedena územní výměna a úprava hranice mezi Svobodným státem SaskoSaskem a Zemí [[Durynsko]]Durynskem. K Sasku přešlo 1115 [[hektar|ha]] se 4890 obyvateli a 1778 ha s 2900 obyvateli přešlo k Durynsku ([http://www.reichstagsprotokolle.de/Blatt2_w8_bsb00000106_00474.html mapa zobrazující územní výměnu]).
Sasko získalo především bývalé [[exkláva|exklávy]] bývalého vévodství [[Sasko-Altenburg|Saska-Altenburgu]] obec Russdorf u [[Limbach-Oberfrohna|Limbachu-Oberfrohny]] a [[Oberwiera|Neukirchen]] u [[Waldenburg (Saský)|Waldenburgu]], ale také obce Wickersdorf, Waldsachsen a část obce Ponitz, osadu Gosel. U [[Plavno|Plavna]] získalo kromě jiného osadu Caselwitz, část obce Greiz, obec [[Elsterberg|Görschnitz]] a také část obce Schönbach.
K Durynsku naopak přešla saská [[exkláva]] [[Liebschwitz]] u [[Gera|Gery]] s obcemi Lengefeld, Liebschwitz, Lietzsch, Niebra, Pösneck, a Taubenpreskeln a také sousední obce Hilbersdorf, Loitzsch, Rückersdorf, Thonhausen a Grobsdorf. Kromě toho byla k Durynsku přičleněna obec Bocka u [[Altenburg]]u a Kauritz u [[Meerane|Meeranu]] a také osada Frohnsdorf obce Ziegelheim a část obce Obergrünberg. U [[Greiz]]u přešly od Saska osada Stelzen (součást obce Reuth), část obce Noßwitz, osada Sachswitz (součást obce [[Elsterberg]]) a části osady Cunsdorf (součást obce [[Reichenbach (Voigtland)|Reichenbach]]).
=== Vývoj správního členění ===
=== Po nástupu nacismu a za druhé světové války ===
Poté, co vstoupil v účinnost nový [[zákon o začlenění zemí do Říše]] (''Vorläufiges Gesetz zur Gleichschaltung der Länder mit dem Reich'') z [[31. březen|31. března]] [[1933]], byl [[5. květen|5. května]] 1933 ustanoven říšským místodržícím Saska [[Martin Mutschmann]]. Ten pak byl [[28. únor]]aúnora [[1935]] dodatečně pověřen vedením zemské vlády. Předsedou vlády od [[10. březen|10. března]] [[1933]] do [[28. únor]]aúnora [[1935]] byl [[Manfred von Killinger]]. [[14. říjen|14. října]] [[1933]] pak přestaly v celém Německu existovat zemské sněmy, včetně saského, Svobodný stát Sasko přestal státoprávně existovat a Sasko bylo nadále zemí centralizované [[Nacistické Německo|Třetí Říše]], což potvrdil i [[zákon o nové struktuře říše]] [http://www.documentarchiv.de/ns/neu-reich.html 1] z [[30. leden|30. ledna]] [[1934]]. I poté zde však až do konce války fungovala formální zemská vláda.
[[13. únor|13.]] a [[14. únor]]aúnora [[1945]] byly Drážďany zničeny jedním z nejtěžších bombardování [[druhá světová válka|druhé světové války]].
V dubnu až květnu 1945 bylo Sasko obsazeno Rudou armádou, území západně od [[Mulda (řeka)|Muldy]] s [[Lipsko|Lipskem]], [[Grimma|Grimmou]] a [[Rochlitz]]em, a západně od [[Mulda (řeka)|Cvikovské Muldy]] s [[Auerbach (Vogtland)|Aurbachem]], [[Falkenstein]]em, [[Plavno|Plavnem]], [[Olešnice nad Halštrovem|Olešnicí nad Halštrovem]], [[Reichenbach]]em a [[Zwickau|Cvikovem]] obsadila vojska [[Spojené státy americké|USA]]. Začátkem července 1945 se pak celé Sasko stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]].
=== Po skončení války do roku 1952 ===
[[4. červenec|4. července]] [[1945]] vytvořil [[Sovětský svaz]] v rámci [[Sovětská okupační zóna Německa|své okupační zóny Německa]] autonomní Zemi Sasko, která byla nově vymezena územím bývalého Svobodného státu Sasko (bez území východně od řeky [[Lužická Nisa|Nisy]], které bylo začleněno do [[Polsko|Polska]]) a územím dosud [[Prusko|pruské]] části [[Horní Lužice]] na západ od Nisy (do 1945 součást pruské [[Pruské Slezsko|provincie Slezska]]). V těchto hranicích mělo nové Sasko rozlohu 17 004 km². To se pak [[7. říjen|7. října]] [[1949]] stalo jednou ze 6 zemí zprvu federativní socialistické [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR).
23. července 1952 byla NDR přeměněna v centralistický stát, země zrušeny a jejich území rozděleno mezi nově vzniklé kraje (Bezirke) nerespektující hranice původních zemí, což bylo v souladu se zásadou „rozděl a panuj“. Území stávajícího Saska bylo rozděleno mezi kraje [[Bezirk Karl-Marx-Stadt|Kamenický]] (10. května 1953 – 31. května 1990 Karl-Marx-Stadt), [[Bezirk Leipzig|Lipský]], [[Bezirk Dresden|Drážďanský]]; nepatrná část připadla ke [[Bezirk Gera|Gerskému kraji]] a severní část [[Horní Lužice]] k [[Bezirk Cottbus|Chotěbuzskému kraji]]. Vědomí saské kulturní sounáležitosti se však komunistickému režimu odstranit nepodařilo.
=== Období od roku 1990 ===
Po protikomunistických bouřích v roce [[1989]] se [[3. říjen|3. října]] [[1990]] [[Německá demokratická republika|NDR]] sjednotila sse [[Německo|Spolkovou republikou]]. Toho dne došlo i k obnově zemí, jejichž hranice se však již nedržely původních zemských hranic z let 1945–1952, ale byly vytvořeny narychlo z hranic dosavadních okresů z let 1952–1990. Obnovený Svobodný stát Sasko byl nově vymezen územím dosavadních krajů [[Bezirk Dresden|Drážďanského]], [[Bezirk Karl-Marx-Stadt|Kamenického]] a [[Bezirk Leipzig|Lipského]] (bez dosavadních okresů Altenburg und Schmölln), dále pak územím dosavadních okresů Hoyerswerda und Weißwasser z kraje [[Bezirk Cottbus|Chotěbuzského]].
Některé okrajové obce a města na západě území původní země z let 1945–1952, které byly součástí Saska už v letech 1815–1945 nebo i dřív, se staly součástí obnovené země [[Durynsko|Durynska]] (například města [[Elsterberg]], [[Mühltroff]], [[Pausa (Voigtland)|Pausa/Vogtl.]], [[Ziegelheim]], a obce [[Ebersgrün]], [[Ranspach]], [[Langenbach]], [[Thierbach (Saský)]], [[Unterreichenau]], [[Cunsdorf]] a Görschnitz). Okrajová území na severu (součást původní [[Horní Lužice]]) patřící k Sasku v letech 1945–1952 zase byla začleněna do [[Braniborsko|Braniborska]] (Město [[Ruhland]], obce [[Hohenbocka]], [[Hermsdorf]] s osadami Jannowitz a Lipsa, [[Guteborn]], [[Grünewald]], [[Schwarzbach]], [[Tettau]], [http://www.hosena.de/ Hosena], [http://www.senftenberg.de/index.phtml?La=1&object=tx|882.504.1 Peickwitz], [[Kroppen]], [[Lindenau]], [[Frauendorf]]). Naopak se součástí Saska stala území, která v letech 1945–1952 tvořila součást země [[Sasko-Anhaltsko|Saska-Anhaltska]] – do roku 1815 součást Saska (celé dosavadní okresy Torgau, Eilenburg, Delitzsch; a území západně a jihozápadně od [[Lipsko|Lipska]]; součást [[Durynsko|Durynska]] (například obec [[Fraureuth]]) nebo [[Braniborsko|Braniborska]] (okrajová území při jižní hranici původní [[Dolní Lužice]]).
Roku [[1992]] se po referendu vrátila k Sasku ze [[Durynsko|Svobodného státu Durynsko]] města [[Elsterberg]], [[Mühltroff]], [[Pausa (Voigtland)|Pausa/Vogtl.]] a obce [[Cunsdorf]], [[Langenbach]], [[Thierbach (Saský)]],[[Ebersgrün]], [[Ranspach]], [[Unterreichenau]] a Görschnitz. Dnešní Svobodný stát Sasko je podstatně větší než Sasko v letech 1815–1945.
== Administrativní členění ==
=== Vládní obvody ===
Od obnovení Saska v roce 1990 proběhly na jeho území dvě správní reformy, při nichž byly vždy zemské okresy slučovány ve větší celky. Od [[1. srpen|1. srpna]] [[2008]] do [[29. únor]]aúnora [[2012]] se Svobodný stát Sasko členil na 3 správní obvody ''(Direktionsbezirke)'', jež byly téměř územně identické s dosavadními [[vládní obvod|vládními obvody]]. Byly jimi [[správní obvod Drážďany|Drážďany]], [[správní obvod Saská Kamenice|Saská Kamenice]] a [[správní obvod Lipsko|Lipsko]]. K [[1. březen|1. březnu]] 2012 pak byly tyto správní obvody zrušeny a jejich kompetence přešly na [[Zemské ředitelství Sasko]], se sídlem v [[Chemnitz|Saské Kamenici]]. Od té doby se Sasko člení pouze na 10 zemských okresů (''Landkreise'') a 3 městské okresy (''Kreisfreie Städte'').
=== Zemské okresy ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Řezník | jméno = Miloš | odkaz na autora = Miloš Řezník | titul = Sasko | edice = Stručná historie států | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 196 | isbn = 80-7277-275-9}}
=== Související články ===
* [[Drážďany]]
=== Externí odkazy ===
| 