Al-Mahdí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
Muhammad Ahmad ibn ’Abdulláh pocházel z rodiny núbijského stavitele říčních lodí, od mládí byl vychováván pro dráhu duchovního a znalce [[Korán]]u. V roce [[1870]] kolem sebe shromáždil skupinu žáků a přesídlil s nimi na ostrov [[Abba (ostrov)|Abba]] na [[Bílý Nil|Bílém Nilu]], který se stal základnou jeho náboženské školy. Po deseti letech se prohlásil za nového islámského proroka, [[Mahdí]]ho, jehož Alláh vyslal na zemi kvůli očistě islámu a porážce nevěřících.
V krátké době se mu podařilo kolem sebe shromáždit tisíce stoupenců a vybudovat vojsko, které v roce [[1883]] porazilo [[Egypt|Egypťany]] a o necelé dva roky později, v lednu [[1885]], dobylo [[Chartúm]] (tzv. ''povstání dervišů''<ref>Termín derviš, užívaný v západní literatuře chybně ve spojení s tímto povstáním, nemá se skutečnými [[derviš]]i žádnou souvislost.</ref>), bráněný britským generálem [[Charles George Gordon|Gordonem]]. Jeho vítězství mu umožnila přetvořit [[Súdán]] na teokratický muslimský stát, jehož zákony vycházely z Mahdího výkladu koránu. Mahdí např. odmítal [[Pouť do Mekky|pouť do Mekky]] a místo ní zařadil mezi [[Pět sloupů islámu|pět sloupů islámu]] povinnost [[Džihád|džíhádu]], který chápal militantním způsobem, tj. výleučně jako [[Svatá válka (rozcestník)|svatou válku]].
Reformátor sám odmítal všechny vnější znaky absolutní moci, bez jeho souhlasu však nebylo možné provést žádnou významnější akci v politickém, náboženském ani ekonomickém životě nového státu. Mahdí odešel z Chartúmu, správního centra, a usadil se ve vesnici Omdurmánu, kde již v červnu [[1885]] pravděpodobně na [[tyfus]] zemřel.
Podařilo se mu však položit pevné základy jak teokratického státu, tak reformního (avšak fundamentalistického) islámského proudu. Zatímco mahdistický stát zlikvidovala spojená britská a egyptská vojska pod vedením generála [[Horatio Kitchener|Kitchenera]] v roce [[1898]] po bitvě u [[Omdurman]]u, reformní hnutí si v zemi udrželo vliv po další století díky působení Mahdího potomků.
| |||