Afrodita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 16:
'''Afrodita''' ([[klasická řečtina|starořecky]] Ἀφροδίτη, ''Afrodíté'') je [[Starověké Řecko|starověká]] [[božstvo|bohyně]] lásky a krásy z [[Řecká mytologie|řecké mytologie]].<ref name="Afr 1"/> V [[Římská mytologie|římské mytologii]] měla [[latina|latinský]] ekvivalent jménem [[Venuše (mytologie)|Venuše]]. Tato bohyně se díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň, neodolali jí lidé ani bohové.
Byla manželkou boha [[Héfaistos|Héfaista]], avšak otcem jejích synů [[Fobos (mytologie)|Foba]], [[Deimos (mytologie)|Deima]],[[Manor|Manora]] a [[Erós|Eróta]] a dcery [[Harmonia|Harmonie]] byl bůh války [[Árés]]. S bohem obchodu a pocestných [[Hermés|Hermem]] měla syna [[Hermafrodítos|Hermafrodíta]] a s bohem moře [[Poseidón]]em další dva syny, [[Rhodos (mytologie)|Rhoda]] a [[Hérofilos|Hérofila]]. Bohu vína [[Dionýsos|Dionýsovi]] zplodila syna [[Priápos|Priápa]].
V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou, jak na mozaikách a vázových malbách, tak sochách a na reliéfech. Nejstarší reliéfní zobrazení Afrodity lze spatřit na tzv. Trůnu Ludovisi z roku [[460 př. n. l.]], kde se vynořuje z mořské pěny. Nejznámějšími sochařskými znázorněními jsou [[Praxitelés|Praxitelova]] Afrodita Knidská ze [[4. století př. n. l.]] a [[Venuše Mélská|Afrodita Mélská]] (známější jako Venuše Mélská) z let [[130 př. n. l.|130]] – [[100 př. n. l.]], která je k vidění v [[paříž]]ské galerii [[Louvre]].
Starověcí Řekové jí zasvětili několik zvířat: [[Delfínovití|delfína]], [[holub]]ici, [[vrabec|vrabce]] a [[Vlaštovka obecná|vlaštovku]], a také některé rostliny: [[mák]], [[jablko]], [[granátové jablko]], [[myrta|myrtu]] a [[růže|růži]].
== Původ ==
[[Soubor:Tetrapilón - Afrodisias - 02.jpg|[[Tetrapyton]] zasvěcený bohyni Afroditě v [[Malá Asie|maloasijském]] [[Afrodisias|Afrodisiu]]|thumb|left]]
| |||