Těžba uranu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m vyčlenění |
m →Uranové doly v Československu: Rožínka |
||
Řádek 5:
[[Československo|Československé]] uranové doly otevřené v této době odesílaly většinu své produkce do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (bez patřičné protihodnoty). Zejména v 50. letech v nich byli nuceni bez ochranných prostředků pracovat [[politický vězeň|političtí vězni]]. Jednalo se zejména o těžební oblasti [[Jáchymov]] a [[Příbram]]. Souběžně probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu a v průběhu několika let se prokázalo, že [[Československo]] se řadí v zásobách uranové rudy mezi světovou velmoc. Mimo lokality Jáchymov a Příbram byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu [[Vítkov]] a [[Dyleň]] v západních Čechách, [[Okrouhlá Radouň]] (jižní Čechy), [[Hamr na Jezeře]] a [[Křižany]] ([[Liberec]]ko), [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]-[[Zálesí (Javorník)|Zálesí]], [[Licoměřice]]-[[Březinka]], [[Chotěboř]], [[Rožná]]-[[Olší]], [[Slavkovice]]-Petrovice ([[Žďár nad Sázavou]]), [[Trutnov]]sko, [[Brzkov]]-[[Polná]], [[Jasenice (okres Třebíč)|Jasenice]]-[[Pucov (okres Třebíč)|Pucov]] ([[Náměšť nad Oslavou]]) . V době největšího rozvoje v 70. letech [[20. století]] zaměstnával československý uranový průmysl kolem 60 000 pracovníků, koncem 80. let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí [[exploatace]]. Počátkem 90. let došlo zejména v rudném [[hornictví]] k rušení dotační politiky [[stát]]u a z tohoto [[důvod]]u byly téměř všechny doly uzavřeny.
=== Dolní Rožínka ===
Nyní ([[2015]]) probíhá v [[Česko|Česku]] hlubinná těžba pouze v [[Dolní Rožínka|Dolní Rožínce]] ([[okres Žďár nad Sázavou]]) a to na [[Uranový důl Rožná|dole Rožná]]. Důl byl otevřen v roce [[1957]], postupně byl prohlubován až na úroveň -1200 m a v současné době těží z hloubky 1000-1100 [[metr]]ů jako jediný uranový důl v Evropě. Ztrátová těžba zde původně měla skončit v roce [[2006]] (dle usnesení vlády č. 689 z [[26. červen|června]] [[2002]]), protože však světové ceny [[Uran (prvek)|uranu]] mezitím vzrostly a těžba se tak stala ziskovou, rozhodla vláda usnesením č. 1316<ref>http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/5EFD8097A16A265EC12571B6006D9817/$FILE/uv051012.1316.doc</ref> [[12. říjen|12. října]] [[2005]] těžbu prodloužit až do konce roku [[2008]] (s možností dalšího prodloužení)<ref>http://www.mpo.cz/zprava8092.html</ref>. V květnu 2007 vláda rozhodla o nelimitovaném pokračování těžby a to po dobu ekonomické výnosnosti, takže v dole probíhá těžba bez potřeby státní dotace. Exploatace uranového ložiska Rožná již trvá déle než 55 let a ložisko se tak stává nejdéle těženým uranovým ložiskem jak v ČR tak i patrně na celém světě. V současné době (2015) již dochází k dotěžování zásob a důl bude během cca 2 let uzavřen.
== Související články ==
| |||