Těžba uranu: Porovnání verzí

'''Uranové doly''' jsou [[důl|doly]] určené pro těžbu [[uran (prvek)|uran]]ové rudy. První byly otevřeny už v průběhu [[19. století]] (některé uranové rudy se používaly k probarvování [[sklo|skla]]), ovšem houfně otevírány začaly být až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] (v důsledku potřeby v souvislosti s vynálezem [[Jaderná zbraň|atomové bomby]]).

 

[[Československo|Československé]] uranové doly otevřené v této době odesílaly většinu své produkce do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (bez patřičné protihodnoty). Zejména v 50. letech v nich byli nuceni bez ochranných prostředků pracovat [[politický vězeň|političtí vězni]]. Jednalo se zejména o těžební oblasti [[Jáchymov]] a [[Příbram]]. Souběžně probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu a v průběhu několika let se prokázalo, že [[Československo]] se řadí v zásobách uranové rudy mezi světovou velmoc. Mimo lokality Jáchymov a Příbram byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu [[Vítkov]] a [[Dyleň]] v západních Čechách, [[Okrouhlá Radouň]] (jižní Čechy), [[Hamr na Jezeře]] a [[Křižany]] ([[Liberec]]ko), [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]]-[[Zálesí (Javorník)|Zálesí]], [[Licoměřice]]-[[Březinka]], [[Chotěboř]], [[Rožná]]-[[Olší]], [[Slavkovice]]-Petrovice ([[Žďár nad Sázavou]]), [[Trutnov]]sko, [[Brzkov]]-[[Polná]], [[Jasenice (okres Třebíč)|Jasenice]]-[[Pucov (okres Třebíč)|Pucov]] ([[Náměšť nad Oslavou]]) . V době největšího rozvoje v 70. letech [[20. století]] zaměstnával československý uranový průmysl kolem 60 000 pracovníků, koncem 80. let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí [[exploatace]]. Počátkem 90. let došlo zejména v rudném [[hornictví]] k rušení dotační politiky [[stát]]u a z tohoto [[důvod]]u byly téměř všechny doly uzavřeny.