Verze z 20. 2. 2015, 15:47 editovat Frettiebot (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Roboti 122 187 editací m narovnání odkazu - Gotický sloh -> Gotika ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 7. 2015, 07:53 editovat zrušit editaci Alena Pokorná (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 54 654 editací doplnění informace, přidána Kategotoe:Křížové cesty v Česku, malá úprava. Přejít na další porovnání →
Řádek 109: * ''Socha svatého [[Jan Nepomucký\|Jana Nepomuckého]]'' * ''Sloup se sochou [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]'' z roku [[1703]] od neznámého autora stojí při silnici ze Starého Města na Velehrad u křižovatky na [[Modrá\|Modrou]]. Kristus je vytesán v poněkud menší než v životní velikosti. Jeho postava svázanýma rukama připoutaná k nízkému sloupku představuje „muže bolesti“.<ref>Pojsl, Hyhlík - Velehrad v památkách osmi století</ref> * ''[[Mariánský sloup\|Sloup se sochou Panny Marie]]'' stojící v prostoru předklášteří (před západní klášterní branou) vytvořil na přání [[opat]]a [[Petr Silavecký\|Petra Silaveckého]] velehradský cisterciácký [[konvrš]]e Bernard Giermek. Mariánská socha na sloupu s korintskou hlavicí byla opatem posvěcena [[5. srpen\|5. srpna]] [[1681]]. V roce [[1715]] byl sloup upraven v mohutnější sousoší, jako poděkování za šťastně přestálou [[morová epidemie\|morovou epidemii]]. Původní sloup s [[Immaculata\|Immaculatou]] byl postaven na čtyřboký podklad z kvádrového zdiva, v němž byl upraven dopředu otevřený hrob jako jeskyně s ležící postavou [[Svatá Rozálie\|sv. Rozálie]]. Proto je sousoší nazýváno „Rozárkou“. Na horní římse podkladu jsou po stranách soklu dvě postavy stojících [[anděl]]ů a na spodní římse tři [[kartuš]]e, z nichž větší střední nese plastickou podobu Kristovy tváře s nápisem „''Salvator mundi adiuva nos''“. Nejspodnější partii tvoří [[balustráda]] s nárožními sochami čtyř [[patron]]ů proti [[mor]]u - [[sv. Jan Nepomucký\|sv. Jana Nepomuckého]], [[Sv. Šebestián\|sv. Šebestiána]], [[Roch z Montpellieru\|sv. Rocha]] a [[Sv. Bernard\|sv. Bernarda]].<ref>[[Miloslav Pojsl\|Pojsl]], Hyhlík - Velehrad v památkách osmi století</ref> V roce [[1715]] byl sloup upraven v mohutnější sousoší, jako poděkování za šťastně přestálou [[morová epidemie\|morovou epidemii]]. Původní sloup s [[Immaculata\|Immaculatou]] byl postaven na čtyřboký podklad z kvádrového zdiva, v němž byl upraven dopředu otevřený hrob jako jeskyně s ležící postavou [[Svatá Rozálie\|sv. Rozálie]]. Proto je sousoší nazýváno „Rozárkou“. Na horní římse podkladu jsou po stranách soklu dvě postavy stojících [[anděl]]ů a na spodní římse tři [[kartuš]]e, z nichž větší střední nese plastickou podobu Kristovy tváře s nápisem „''Salvator mundi adiuva nos''“. Nejspodnější partii tvoří [[balustráda]] s nárožními sochami čtyř [[patron]]ů proti [[mor]]u - [[sv. Jan Nepomucký\|sv. Jana Nepomuckého]], [[Sv. Šebestián\|sv. Šebestiána]], [[Roch z Montpellieru\|sv. Rocha]] a [[Sv. Bernard\|sv. Bernarda]].<ref>[[Miloslav Pojsl\|Pojsl]], Hyhlík - Velehrad v památkách osmi století</ref> * ''Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého'' * U silnice č. 428 asi 3,5 km severně od obce [[Modrá (okres Uherské Hradiště)\|Modrá]] na hranici katastrů [[Jankovice (okres Uherské Hradiště)\|Jankovic]] a Velehradu se nachází [[kulturní památka]] - kamenný blok z hrubozrného pískovce "[[Králův stůl]]", opředený pověstmi, pokládaný za megalitický dolmen. O tomto kameni existuje zmínka už v listině krále [[Přemysl Otakar I.\|Přemysla Otakara I.]] z roku [[1228]]. * Dne 13. června 2010 byla požehnána Poutní cesta růžence, která spojuje Staré Město u Uherského Hradiště s Velehradem. Poutní cestu požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Podle návrhu architektů Klementa a Todorova byly vydlážděny kamenné plochy pro vztyčení kamenných zastavení. Těchto zastavení je dvacet a nesou reliéfy zobrazující růžencová tajemství. Podle návrhu výtvarníka Milivoje Husáka z Lelekovic u Brna je vytesal kameník Josef Kozel. Návrhy byly schváleny liturgickou komisí v Olomouci, zbudování cesty zašítila Matice velehradská. Stavba probíhala tři roky.<ref>Theofil.cz: [http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1390 Poutní cesta růžence na Velehradě.] Petr Hudec, 26.07.2010.</ref> == Zahraniční místa nesoucí název Velehrad == Řádek 154 ⟶ 153: [[Kategorie:Slovácká vinařská podoblast]] [[Kategorie:Obce s moravskou orlicí ve znaku]] [[Kategorie:Křížové cesty v Česku\|Velehrad]]

Velehrad: Porovnání verzí