Otto Weininger: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}} |
Drobná korektura. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
'''Otto Weininger''' (* [[3. duben|3. dubna]] [[1880]], [[Vídeň]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[4. říjen|4. října]] [[1903]], Vídeň) byl [[Rakousko|rakouský]] [[Filosofie|filosof]] a [[spisovatel]] [[Židé|židovského]] původu.
V roce [[1903]] vydal knihu ''Pohlaví a charakter'' (''Geschlecht und Charakter''), která získala popularitu po jeho sebevraždě ve věku 23 let. Dnes je Weininger v akademických kruzích obecně vnímán jako [[Misogynie|misogyn]] a [[Antisemitismus|antisemita]]
== Život ==
Otto Weininger se narodil 3. dubna 1880 ve Vídni jako syn [[Židé|židovského]] [[Zlatník (řemeslo)|zlatníka]] Leopolda Weiningera a jeho manželky Adelheid. Poté, co absolvoval základní a střední školu v červenci 1898, se Weininger v říjnu téhož roku zapsal na [[Vídeňská univerzita|Vídeňskou univerzitu]]. Studoval [[Filosofie|filosofii]] a [[Psychologie|psychologii]], ale navštěvoval i kurzy z oblasti [[Přírodní vědy|přírodních věd]] a [[Lékařství|medicíny]]. Naučil se [[Řečtina|řecky]], [[Latina|latinsky]], [[Francouzština|francouzsky]] a [[Angličtina|anglicky]], později i [[Španělština|španělsky]] a [[Italština|italsky]], a navíc získal pasivní znalost jazyků [[August Strindberg|Augusta Strindberga]] a [[Henrik Ibsen|Henrika Ibsena]] (tj. [[Švédština|švédštiny]] a [[Dánština|dánštiny]]/[[Norština|norštiny]]).
Na podzim roku 1901 se Weininger snažil najít vydavatele pro svou práci ''Erós a Psýché'', kterou předložil svým profesorům Jodlovi a Müllnerovi jako disertaci v roce 1902. Setkal se se [[Sigmund Freud|Sigmundem Freudem]], který však text k vydání nedoporučil. Jeho profesoři práci přijali a Weininger získal titul [[Ph.D.]] Krátce poté se stal hrdým a nadšeným [[Protestantismus|protestantem]].
Řádek 30:
Přestože kniha nebyla přijata negativně, nezpůsobila očekávaný rozruch. Weiningera napadl [[Paul Julius Möbius]], profesor v [[Lipsko|Lipsku]] a autor knihy o fyziologické nedostatečnosti žen, a obvinil jej z plagiátorství. Hluboce zklamán a mučen pochybnostmi odjel Weininger do [[Itálie]].
Když se vrátil zpátky do Vídně, strávil posledních pět dní se svými rodiči. Dne 3. října si pronajal pokoj v domě na Schwarzspanierstraße 15, kde zemřel [[Ludwig van Beethoven]]. Bytné řekl, aby ho do rána nikdo nerušil, protože má v plánu dlouho do noci pracovat. Tu noc napsal dva dopisy, jeden otci, druhý
Dne 4. října bylo zjištěno, že se Weininger smrtelně zranil, když se pokusil střelit do srdce. Zemřel v nemocnici Wiener Allgemeines Krankenhaus v půl desáté dopoledne. Byl pohřben na protestantském hřbitově Matzleinsdorf ve Vídni. Epitaf na hrob mu dal napsat jeho otec:
| |||