Osvětim: Porovnání verzí

| pojem vyššího celku = [[Vojvodství]]

| název vyššího celku = [[Malopolské vojvodství|Malopolské]]

| pojem nižšího celku = [[Okres]]

| název nižšího celku = [[Okres Osvětim|Osvětim]]

== Dějiny ==

První písemné zmínky o Osvětimi pocházejí z roku [[1179]]. V té době byla Osvětim [[hradiště]]m. Název hradiště a osady ve staropolštině znamenal „místo patřící Osvětimovi“, což je staroslovanské jméno pravděpodobného zakladatele. V době vzniku osady probíhal v [[Polské království|Polsku]] proces feudálního rozdrobení. Vrchní polský kníže [[Kazimír II. Spravedlivý]] ([[seniorát]]ní kníže) daroval Osvětim a okolí svému bratranci a vazalovi [[Měšek I. Křivonohý|Měškovi]], knížeti [[Opolské knížectví|opolskému]]. V roce [[1272]] opolský kníže Vladislav I. nadal Osvětim městskými právy. Feudální rozdrobení Polska nabíralo tempo, takže v roce 1290 došlo k rozpadu opolského knížectví a město Osvětim se stalo součástí nově vzniklého [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]].

V roce [[1315]] došlo k dalšímu dělení a vzniklo [[Osvětimské knížectví]], v jehož rámci Osvětim byla sídlem místního knížecího rodu, jedné z větví [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. V roce [[1327]] se kníže [[Jan I. Osvětimský|Jan I.]] stal vazalem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a Osvětimsko lénem Českého království. V roce [[1454]] kníže Jan IV. složil vazalskou přísahu polskému králi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíru IV.]] O 3 roky později Jan IV. prodal knížectví [[Koruna království polského|Polské koruně]]. Až do roku [[1564]] mělo Osvětimsko v rámci Polska autonomní status, poté jako slezský okres bylo součástí Malopolského vojvodství. Během [[Potopa (invaze)|švédské invaze]] (1655–60) bylo město nájezdníky velmi zničeno. V roce [[1772]], během [[První dělení Polska|1. dělení Polska]], Osvětim zabrala [[Habsburská říše]].

Po [[První světová válka|první sv. válce]] se Osvětim stala opět součástí obnoveného Polska. V letech 1929–1931 byla okresním městem. Po německé invazi do Polska v [[1939]] roce bylo město okupanty připojeno bezprostředně k [[Třetí Říše|Říši]]. V témže roce němečtí nacisté vybudovali u města Osvětim nechvalně známý koncentrační tábor ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''KL [[Auschwitz]]''}}), ve kterém za války zavraždili přes milion lidí (hlavně Židů, ale také Poláků, Čechů, Rusů, Romů atd.). Při stavbě tábora Němci násilně vysídlili okolní polské obyvatelstvo ze 40km pásma kolem táborů (také z Osvětimské čtvrti Zasole, která se nacházela za řekou Sola). Po porážce Německa (Osvětim byla osvobozena sovětskými vojsky) se tu obnovila polská správa. Sovětský svaz, který z území Polska vytlačil Němce, dosadil v zemi k moci komunisty. Na území německého koncentračního tábora byly sovětskou policií [[NKVD]] zřízeny internační tábory pro německé zajatce. Polská komunistická tajná policie na území tábora zřídila věznici pro podezřelé ze spolupráce s nacisty a také pro odpůrce komunistického režimu. V roce 1946 byly všechny tábory vyklizeny a bývalý německý koncentrační tábor se v roce 1947 stal muzeem.

Původní koncentrační tábor Osvětim (Osvětim I.) byl založen roku [[1940]] v nehostinném bažinatém místě nedaleko historického města Osvětim. Základem se pro něj stala polská jezdecká kasárna. Hlavním důvodem vzniku ještě nebylo masové vyhlazování, ale potřeba uvěznění velkého počtu Poláků. Kapacita tohoto tábora byla asi 15-2015–20 tisíc vězňů.

V letech [[1942]]-–[[1944]] bylo vybudováno dalších 40 podtáborů osvětimského komplexu. Nejvýznamnějším z nich byl tábor Osvětim III. - Buna, který byl zřízen ve spolupráci s podnikem IG Farbenindustrie AG. Tato firma vyráběla granulovaný plyn [[Cyklon B]] určený k použití v osvětimských plynových komorách.

* {{flagicon|Ukrajina}} [[SamborSambir]], [[Ukrajina]]

* {{Commonscat|Oświęcim}}