Sáňkařská dráha na Ještědu: Porovnání verzí

Opravy, doplnění, související články, zdroj
(→‎Reference: související články)
(Opravy, doplnění, související články, zdroj)
'''Sáňkařská dráha na Ještědu''' byla otevřena 2. ledna [[1910]] při příležitosti mistrovství Jizerských hor v sáňkování. V Čechách se sáňkování rozšířilo nejprve v německy mluvících oblastech Sudet a na počátku 20. století se stal [[Ještěd]] středem sáňkařského sportu pro celé [[Sudety]]. Tomuto rozmachu napomohla právě umělá sáňkařská dráha, jejíž stavbu umožnil [[Adolf Hoffmann]] ze [[Görlitz|Zhořelce]] a provozoval ji [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory]] (DGVJI).
[[Soubor:Sáňkařská dráha Ještěd (01).jpg|thumb|Torzo poslední sáňkařské dráhy.]]
'''Dřevěná sáňkařská dráha na [[Ještěd]]u''' byla vybudována v letech [[1909]]–[[1911]] jako první svého druhu na světě. Zasloužil se o to [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory]],<ref>Marek Řeháček: [http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=7651&Itemid=4 Jizerské hory: Kronika - 120 let od založení Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory], časopis Krkonoše – Jizerské hory, říjen 2004</ref> jemuž patřil i tehdejší horský hotel na vrcholu hory, i zakladatel spolku [[Adolf Hoffmann]].
 
== Historie ==
Původní délka dráhy byla 3300 m, šířka konstrukce 8 metrů a převýšení 440 metrů.<ref>[http://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/severni-cechy/luzicke-hory-a-jestedsky-hrbet/636-jestedska-hrebenovka/ Ještědská hřebenovka], vyletnik.cz</ref> Startovní rampa byla nad silnicí z Výpřeže na Ještěd. Silničku dráha podcházela tunelem a pěší cesty překonávala po mostech, končila u hostince U krásné vyhlídky. Na dráze se konala řada mezinárodních závodů, zejména první evropské mistrovství v sáňkování v roce [[1914]], které vyhrál rakousko-uherský reprezentant [[Rudolf Kauschka]] z Reichenbergu (Liberce).<ref name="pruvodce">Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Nejkrásnější hřebenovka (Ještěd – Hodkovice nad Mohelkou), nakl. Soukup & David, [http://web.archive.org/web/20041104082922/http://www.soukup-david.cz/katalog/soubory/174_ukazka.pdf str. 31]</ref><ref>Václav Sochor: [http://www.travelfocus.cz/z03/z03_56-58.htm Do hor s MHD], Travel Life, zima 2003</ref><ref>Miroslava Volfová: [http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=585 Saně, dráhy, vybavení], ABC 4/2000</ref><ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/413496-jested Ještěd], Ottova encyklopedie, údaj o délce dráhy</ref> Prvního veřejného závodu na [[skibob]]ech v roce 1914 se zde účastnilo 25&nbsp;000 diváků.<ref>[http://www.skiboby.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=34 Historie skibobů], Český svaz skibobistů</ref> Ještě v roce 1936 obsahoval turistický popis obce Oberhanichen (Horní Hanychov) zmínku o „nejkrásnější a sportovně náročné sáňkařské dráze evropské úrovně se 14 převýšenými zatáčkami“.<ref>[http://www.hornihanychov.cz/doc/hanychov.htm Z historie Horního Hanychova], web Horního Hanychova</ref>
[[Soubor:Sáňkařská dráha Ještěd (01).jpg|thumb|Torzo poslední sáňkařské dráhy.]]
'''Dřevěná sáňkařská dráha na [[Ještěd]]u''' byla vybudovánabudována v letech [[1909]]–[[1911]] jako první svého druhu na světě. Zasloužil se o to [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory]],<ref>Marek Řeháček: [http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=7651&Itemid=4 Jizerské hory: Kronika - 120 let od založení Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory], časopis Krkonoše – Jizerské hory, říjen 2004</ref> jemuž patřil i tehdejší horský hotel na vrcholu hory, ia zakladatel spolku [[Adolf Hoffmann]].<ref>Pavlína Chaloupská: Vývoj německých alpských spolků v Českých zemích do roku 1938, disertační práce, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2014</ref>
 
Původní délka dráhy byla 3300 m, šířka konstrukce 8 metrů a převýšení 440 metrů.<ref>[http://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/severni-cechy/luzicke-hory-a-jestedsky-hrbet/636-jestedska-hrebenovka/ Ještědská hřebenovka], vyletnik.cz</ref> Startovní rampa byla nad silnicí z Výpřeže na Ještěd. Silničku dráha podcházela tunelem a pěší cesty překonávala po mostech, končila u hostince U krásné vyhlídky. Na dráze se konala řada mezinárodních závodů, zejména první evropské mistrovství v sáňkování v roce [[1914]], které vyhrál rakousko-uherský reprezentant [[Rudolf Kauschka]] z Reichenbergu (Liberce).<ref name="pruvodce">Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku: Nejkrásnější hřebenovka (Ještěd – Hodkovice nad Mohelkou), nakl. Soukup & David, [http://web.archive.org/web/20041104082922/http://www.soukup-david.cz/katalog/soubory/174_ukazka.pdf str. 31]</ref><ref>Václav Sochor: [http://www.travelfocus.cz/z03/z03_56-58.htm Do hor s MHD], Travel Life, zima 2003</ref><ref>Miroslava Volfová: [http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=585 Saně, dráhy, vybavení], ABC 4/2000</ref><ref>[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/413496-jested Ještěd], Ottova encyklopedie, údaj o délce dráhy</ref> Prvního veřejného závodu na [[skibob]]ech v roce 1914 se zde účastnilo 25&nbsp;000 diváků.<ref>[http://www.skiboby.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=34 Historie skibobů], Český svaz skibobistů</ref> Ještě v roce 1936 obsahoval turistický popis obce Oberhanichen (Horní Hanychov) zmínku o „nejkrásnější a sportovně náročné sáňkařské dráze evropské úrovně se 14 převýšenými zatáčkami“.<ref>[http://www.hornihanychov.cz/doc/hanychov.htm Z historie Horního Hanychova], web Horního Hanychova</ref> Na konci 30. let dráhu poničily [[polom]]y, mistrovství Evropy v roce [[1939]] se proto jelo na zkrácené dráze.<ref name="janac">''Marek Janáč:'' Vzhůru na Ještěd, [http://web.archive.org/web/20070611000809/http://www.horydoly.cz/files/ceskopis_20062.pdf Českopis květen/červen 2006], str. 6–7</ref> Postupně byla dráha zkrácena na délku 700 metrů.<ref name="pruvodce" />
Na konci 30. let dráhu poničily [[polom]]y, mistrovství Evropy v roce [[1939]] se proto jelo na zkrácené dráze.<ref name="janac">''Marek Janáč:'' Vzhůru na Ještěd, [http://web.archive.org/web/20070611000809/http://www.horydoly.cz/files/ceskopis_20062.pdf Českopis květen/červen 2006], str. 6–7</ref> Postupně byla dráha zkrácena na délku 700 metrů.<ref name="pruvodce" />
 
== Vývoj po roce 1945 ==
V 60. letech 20. století byla v místech dolní konce dřívější dráhy postavena nová dráha. (Ještě novější dráha údajně pocházela z 80. let.{{Doplňte zdroj}}) Nachází se v blízkosti [[Horní Hanychov|Horního Hanychova]], zčásti podél dolní části tradiční, modře značené hlavní pěší cesty na vrchol. Její [[nosná konstrukce]] je zachována, ale chybí značná část prken. V první polovině 90. let se Tělovýchovná jednota Ještěd pokusila dráhu zrekonstruovat, ale materiál dovezený na opravu byl rozkraden.<ref name="janac" />