Lbín (Bžany): Porovnání verzí

Přidáno 576 bajtů ,  před 6 lety
Typografie, odkazy, zdroje
(Historie, obyvatelstvo)
(Typografie, odkazy, zdroje)
| web =
}}
'''Lbín''' je vesnice, část obce [[Bžany]] v [[Okres Teplice|okrese Teplice]]. Nachází se asi 2,5&nbsp;km na severozápad od Bžan. Prochází tudy [[železniční trať Ústí nad Labem - Bílina]]. V roce 2009 zde bylo evidováno 51 adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/bzany/lbin.html|datum vydání=2009-10-10|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref> V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel.<ref name="sldb2011"/>
 
Lbín leží v katastrálním území [[Lysec]] o výměře 2,82&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=68965|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
 
== Historie ==
První zmínka o této obci pochází z r.roku [[1102]],<ref (Fr.name="urban"/> Urban,ale Severočeskáuvádí historiese 1924)také až rok [[1333]].<ref name="andel"/> Lbín byl od nepaměti v majetku mocných Vršovců. Ke statkům probošství se dostal asi v r.roce [[1174]], kdy došlo k narovnání mezi kapitulou a potomky Vršovce z Nepomeje. Roku [[1333]] je zmiňován při prodeji Kostomlatského panství svědek Našek ze Lbína. Později patřila část Lbína Teplicům a část Hodkům, kdy r.roku [[1540]] Jakub Hodek ze Želevic koupil část se dvorem od rytířů z Března (Přemysl Peer-Dějiny Teplicka do r.<ref 1848).name="peer"/> Roku [[1547]] přešla část Lbína sňatkem na ZikmzndaZikmunda Velvetského z Nezpečova a a ten pak obě části obce spojil. Dědicové prodali r.roku [[1610]] tvrz Lbín s vesnicemi Lysec a Pytlíkov Rostislavu Vchynickému ze Vchynic (Fr.<ref Urban, Severočeská historie -1924).name="urban"/> Od té doby byl Lbín součástí Teplickéhoteplického panství, které přešlo konfiskací do majetku [[Clary-Aldringenové|Clary - Aldringenů]]. Obec Lbín měla jeden statek. Obyvatelstvo se živilo hlavně zemědělstvím, ovocnářstvím a pěstováním vinné révy (odtud Weinberg - Vinohrad). Dnes velká většina místních dojíždí za prací do okolních měst a obcí. Místní statek není funkční.
 
V [[18. století]] byly ve Lbíně postaveny dva mlýny:
* válcový mlýn uprostřed obce , poháněný náhonem vedeným do mlýna od bývalého splavu za obcí Lysec. Náhon již neexistuje a mlýn slouží dnes pro bydlení.;
* olejový mlýn pak stál přímo na řece Bílině při silnici do [[Úpořiny|Úpořin]]. Mlýn byl v r.roce [[1963]] zdemolován.
 
Pro rozvoj obce měla velký význam výstavba železniční dráhy [[Trmice]]–[[Bílina]] - bílina r.roku [[1874]]. Mezi základními stanicemi byla původně stanice v Lysci, ta však byla r.roku [[1933]] nahrazena novou, vhodnější stanicí ve Lbíně. Elektrická energie byla do obce zavedena v roce [[1927]]. V [[19. století]] nastal s rozmachem lázeňství také rozmach cestovního ruchu a tím i výletů do okolí Teplicka. S ohledem na pěknou polohu vesnice v údolí Bíliny, lemovanou vrcholky [[České středohoří|Českého středohoří]], tudy vedla důležitá turistická cesta na [[Milešovka|Milešovku]] (dnes červeně označená). Cesta z Teplic - nazvanázvaná Pytlíkovská cesta - byla lemována několika restauracemi nabízející posezení nejen s pěknou vyhlídkou na České středohoří ale i pohoštění a taneček. Ve Lbíně v tu dobu prosperovaly čtyři hospody. Tato trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi, pro lázeňské hosty i pro turisty náročnější. Bylo totiž možné cestu zakončit v kterékoliv zastávce na této trase a to jak ve Lbíně, Hradišti, Žalanech a vrátit se do Teplicvlakem zpět vlakem.do Dnes s ohledem na úbytek turistů hospod značně ubylo. Ve Lbíně nabízí pohostinství jen jedna hospoda a to pouze ve večerních hodinách. Přesto scenérie Českého středohoří má své obdivovatele a láká sem turisty i dnesTeplic.
 
Obcí protéká řeka Bílina, která se po dlouholetém znečišťování toku Chemickými závody v Záluží opět probouzí k životu. Dnes jsou tu nejen rybáři, ale i vodáci, kteří ve Lbíně v posledních letech otvírají a zavírají řeku.
 
== Archeologické nálezy ==
Lysecký poklad – naleziště z roku [[1884]] – při výstavbě rodinného domu čp.&nbsp;21 pana Schöpkeho ve Lbíně byly nalezeny ozdobné přeměty z&nbsp;prvního až druhého tisíciletí př.&nbsp;n.&nbsp;l. Předměty jsou součástí sbírky Muzea v Teplicích. Dům čp.&nbsp;21 byl situován mezi RD.domy čp.&nbsp;23 a čp.&nbsp;20 v 50.&nbsp;letech zdemolován.
 
== Obyvatelstvo ==
 
{| class="wikitable" style="width:{{{1|auto}}}; text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
| 30 || 36 || 38 || 43 || 43 || 45 || 50 || 56 || . || 46 || 45 || 43 || 32 || 49
|- style="white-space:nowrap"
| colspan="15" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části [[Lysec]].}}
|}
 
== Kulturní památky ==
* Kamenný most přes řeku Bílinu v obci z poloviny 18. století (přesné datum nedohledáno).
* Kaplička postavená obcí r.roku [[1805]] a téhož roku zasvěcená sv. Antonínovi Paduánskému (Kronikasvatému [[ŘímskokatolickáAntonín farnostz BořislavPadovy|bořislavskéAntonínovi farnostiPaduánskému]] P.<ref [[Franz Sitte|Sitteho]] z r. 1936).name="sitte"/> Kaple stojí při průjezdní silnicí přes řeku Bílinu. Stavba je udržovaná a je v majetku Obce Bžany. Zvony z kaple padly za oběť jak první, tak druhé svěovésvětové válce. Po té uža nebyly nikdynahrazeny nahrazenynovými.
 
== Reference ==
<references/>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| příjmení = Anděl
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III
| kapitola = Lbín – tvrz
| strany = 257
}}</ref>
<ref name="urban">{{Citace monografie
| příjmení = Urban
| jméno = Jaroslav František
| titul = Severočeská historie
| vydavatel = Severočeské menšinové nakladatelství Jar. Sankot
| místo = Most
| rok = 1924
| počet stran = 286
}}</ref>
<ref name="peer">{{Citace monografie
| příjmení = Peer
| jméno = Přemysl
| titul = Dějiny Teplicka do roku 1848
| vydavatel = Oblastní muzeum Teplice
| místo = Teplice
| rok = 1969
| počet stran = 8č
}}</ref>
<ref name="sitte">{{Citace monografie
| příjmení = Sitte
| jméno = Franz
| odkaz na autora = Franz Sitte
| titul = Geschichte der Pfarrgemeinde Boreslau
| vydavatel = Pfr Fr. Sitte
| místo = Teplice
| rok = 1936
| počet stran = 36
| jazyk = německy
}}</ref>
</references>
 
== Externí odkazy ==