Wes Montgomery: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
m fix links |
||
Řádek 32:
Na začátku své hudební dráhy cestoval Wes Montgomery s orchestrem [[vibrafon]]insty [[Lionel Hampton|Lionela Hamptona]] a hraje na všech nahrávkách tohoto orchestru z let [[1948 v hudbě|1948]]–[[1950 v hudbě|50]]. Pak se vrátil do rodného [[Indianapolis]] a až do roku [[1957 v hudbě|1957]] vůbec nenahrával. V prosinci 1957 se opět objevil v nahrávacím studiu. Tentokráte se svými bratry Monkem a Buddym a trumpetistou [[Freddie Hubbard|Freddiem Hubbardem]] (pro kterého to bylo první nahrávání). Hodně desek z let 1957–[[1959 v hudbě|1959]], na kterých hraje se svými bratry Monkem ([[Basová kytara|baskytara]]) a Buddym (vibrafon, [[klavír]]) vyšla na [[label]]u ''Pacific Jazz''.
Od roku [[1959 v hudbě|1959]] nahrává Montgomery pro [[label]] [[Riverside Records]] a to až do roku [[1963 v hudbě|1963]], kdy tato nahrávací společnost [[bankrot|zbankrotovala]].<ref>http://www.allmusic.com/album/the-riverside-records-story-r318389</ref> Nahrávky z tohoto období jsou jazzovými fanoušky a [[kritik]]y považovány za Montgomeryho nejlepší a nejvlivnější. Dvě nahrávací [[session]] z ledna [[1960 v hudbě|1960]], které byly vydány na albu ''[[The Incredible Jazz Guitar of Wes Montgomery]]''. Montgomery na nich hraje s kvartetem [[Klavír|pianisty]] [[Tommy Flanagan (hudebník)|Tommyho Flanagana]], [[kontrabas|basisty]] [[Percy Heath|Percyho Heatha]] a [[Bicí souprava|bubeníka]] [[Albert “Tootie” Heath|Alberta “Tootie” Heatha]]. Na tomto albu je asi nejslavnější Montgomeryho skladba ''Four of Six''. Téměř všechna Montgomeryho práce pro label Riverside byla s malými jazzovými tělesy, většinou to byla [[kvarteto|kvartety]] nebo [[kvintet]]y. Většinou dohromady hráli svižné [[Swing (hudba)|swingov]]é skladby a pomalé [[melancholie|melancholické]] [[balada|balady]].
V roce [[1964 v hudbě|1964]] přechází Montgomery na dva roky k [[
Po dvou letech u Verve začal Montgomery vydávat u [[A&M Records]]. Jeho hudební kariéra tak definitivně sklouzla k popu. Všechna tři alba, které během nahrávání pro Verve vydal (vyšla v letech [[1967 v hudbě|1967]] a [[1968 v hudbě|68]]) obsahovala většinou orchestrální [[Coververze|cover verze]] známých popových hitů v orchestrálním hávu (''Scarborough Fair'', ''I Say a Little Prayer for You'', ''Eleanor Rigby'' a další). Byly to instrumentálky, kde melodickou linku hrála právě Montgomeryho kytara. Tyto nahrávky byly sice nejprodávanější ze všech za celou jeho kariéru, kritika je ovšem zavrhla. Svými inovativními sólovými [[riff]]y ale i přesto inspiroval mnoho jazzových kytaristů.
|