Olga Borisovna Lepešinská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ibox |
m →Živá hmota: typo |
||
Řádek 12:
Dle Lepešinské, buňky nezvnikají dělením z jiných buněk, ale z "živé hmoty", což je jakýsi všudypřítomný a věčný éter, který je univerzální v tom smyslu, že z něj může vzniknout jakákoliv buňka či organismus. Nová buňka vzniká díky vzájemné interakci živé hmoty a mateřské buňky. Zajímavostí je, že Lepešinská dělení buněk uznávala, jen jako příčinu dělení označila, že buňka je přeplněná molekulami. Tudíž, nová buňka je jen jakýsi neživotaschopný odpadní pytlík. Jako důkaz svého tvrzení udávala, že když buňce přisuneme dostatečné množství živin, "molekul", buňka se jimi přeplní a rozdělí se. Teorie živé hmoty byla anachronismus sahající až do raného novověku a proto absolutně stojící mimo zájem akademické obce.
Situace se změnila v roce 1950. [[Trofim Lysenko]], blízký přítel [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] a průměrně vzdělaný agronom, který se právě díky Stalinovi stal nekriticky
Kvůli blízkému přátelství mezi Lysenkem a Stalinem, jakožto i kvůli tomu, že jak Lysenko, tak Lepešinská byli velmi aktivní v odstraňování oponentů, byla teorie živé hmoty v Sovětském svazu a jeho satelitech bezvýhradně přijata a vědecká pracoviště začala hlásit absurdní pozorování přeměny buněk jednoho druhu do buněk druhu jiného, Československo nevyjímaje. Tato pozorování narostla do absurdních rozměrů, kdy bylo pozorována například přeměna kukačky v pěnkavu, čočku v hrášek anebo spontánní vyrašení větve buku na bříze. Poznatky genetiky byly prohlášeny za buržoazní pavědu.
| |||