Wikipedie

Slavatové z Chlumu a Košumberka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Historie: fixlink
+ infobox, napřímení odkazů, doplnění
Řádek 1:
{{Infobox dynastie
[[File:Slavata erb.JPG|thumb|Slavatovský [[erb]] z roku [[1686]] na stropě místnosti zemských desk ve [[Starý královský palác (Hradčany)|Starém královském paláci]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] (vymalován pro nejvyššího zemského sudího Jana Jáchyma Slavatu).]]▼
| jméno = Slavatové z Chlumu a Košumberka
[[Soubor:Wilhelm Slawata.jpg|thumb|right|Rytina Viléma Slavaty v pozdním věku]]▼
| znak = COA of Slavata Family.jpg
'''Slavatové z Chlumu a Košumberka''' (též '''Slawatowé''') jsou starý [[Čechy|český]] [[Panský stav|panský]] rod, který povýšil až do [[hrabě]]cího stavu. Jméno odvozovali od hradu [[Chlum (hrad, okres Kutná Hora)|Chlumu]] u [[Čáslav]]i a hradu [[Košumberk (hrad)|Košumberka]] na [[Chrudim]]sku.▼
| popis = Erb Slavatů z Chlumu a Košumberka
| země = {{Vlajka a název|České království}}
| mateřská dynastie =
| tituly =<nowiki></nowiki>
* [[Baron |Svobodní páni]]
*[[Hrabě|Hrabata]]
| zakladatel = Bleh Slavata
| mýtický zakladatel =
| poslední vládce =
| rok založení = [[11. století|11.]] až [[12. století]]
| konec vlády =
| současná hlava =
| větve rodu =<nowiki></nowiki>
|}}
▲'''Slavatové z Chlumu a Košumberka''' (též '''Slawatowé''') jsou starý [[Čechy|český]] [[Panský stav|panský]] rod, který povýšil až do [[hrabě]]cího stavu. Jméno odvozovali od hradu [[Chlum (hrad, okres Kutná Hora)|Chlumu]] u [[Čáslav]]i a hradu [[Košumberk (hrad)|Košumberka]]a na [[Chrudim]]sku.
 
== Historie ==
▲[[Soubor:Wilhelm Slawata.jpg|thumb|rightleft|Rytina Viléma Slavaty v pozdním věku]]
Jako první předek rodu se uvádí jakýsi Bleh, který žil na přelomu 11. a 12. století<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/slavatove-z-chlumu-a-kosumberka - Leccos - Slavatové z Chlumu a Košumberka</ref>. Jeho synem byl Zdeslav a jeho zase Bleh Velký řečený z [[Třebušín|Třebušova]] a v letech 1176–83 správce hradu litoměřického. Měl čtyři syny. Bleh, spřízněný s [[Hroznata|Hroznatou]], zdědil po něm Blehov, dále Zdislav, který zdědil s bratry Stolinky, pak Bun, který prodal Boušovice a nakonec Milota. Po přesídlení z [[Litoměřice|Litoměřicka]] na [[Čáslav]]sko lze sledovat přesnou posloupnost rodu. Později získali [[Podhořany]], [[Damírov]] a další panství ve východních Čechách. ▼
▲[[File:Slavata erb.JPG|thumb|Slavatovský [[erb]] z roku [[1686]] na stropě místnosti [[Zemské desky|zemských desk]] ve [[Starý královský palác (HradčanyPražský hrad)|Starém královském paláci]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] (vymalován pro nejvyššího zemského sudího Jana Jáchyma Slavatu).]]
▲Jako první předek rodu se uvádí jakýsi Bleh, který žil na přelomu [[11. století|11.]] a [[12. století]]<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/slavatove-z-chlumu-a-kosumberka - Leccos - Slavatové z Chlumu a Košumberka</ref>. Jeho synem byl Zdeslav a jeho zase Bleh Velký řečený z &nbsp;[[Třebušín|Třebušova]] a v letech 1176–83 správce hradu litoměřického. Měl čtyři syny. Bleh, spřízněný s &nbsp;[[Hroznata|Hroznatou]], zdědil po něm Blehov, dále Zdislav, který zdědil s bratry Stolinky, pak Bun, který prodal Boušovice a &nbsp;nakonec Milota. Po přesídlení z [[Litoměřice|Litoměřicka]] na [[Čáslav]]sko lze sledovat přesnou posloupnost rodu. Později získali [[Podhořany]], [[Damírov]] a další panství ve východních Čechách.
 
Během [[Husitství|husitských válek]] podporovali stranu [[podobojí]]. Jan Vilém a Diviš se s [[Jan Hus|Husem]] přátelili, podepsali list proti Husově upálení. Slavata v letech [[1463]]-[[1467]] působil jako královský hofmistr, jeho syn Michal, který jako první přijal jeho příjmení (Slavata), získal statky [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]]. Počátkem 171[[7. století]] měli příležitost značně rozšířit rodový majetek, Jan bojoval o získání dědictví po [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických ze Smiřic]] a Vilém po [[páni z Hradce|pánech z Hradce]]. Majetek pánů z Hradce rod Slavatů skutečně získal sňatkem s [[Lucie Otýlie z Hradce|Lucií Otýlií]].
 
Za [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] podporovali české stavy, za což byl některým příslušníkům rodu odebrán majetek. První ze čtyř bratrů, Michal, nejprve emigroval, poté se vrátil zpět a &nbsp;konvertoval ke [[Římskokatolická církev|katolictví]], jeho bratr Jáchym přestoupil již před rokem [[1620]], poté působil jako válečný rada a generální komisař císařského vojska. Další bratr Adam se v této vřavě vůbec neprojevoval.
 
Poslední bratr [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilém]] ([[1572]]-[[1652]]) konvertoval od jednoty bratrské ke katolické církvi, oženil se s [[Lucie Otýlie z Hradce|Lucií Otilií]], která zdědila majetek pánů z Hradce. Před vzbouřením stavů vykonával post královského místodržícího, v květnu [[1618]] jej spolu s [[Jaroslav Bořita z Martinic|Bořitou z Martinic]] vyhodili čeští šlechtici z oken [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Zranění léčil nejprve v &nbsp;[[Praha|pražském]] [[Lobkovický palác|Lobkovickém paláci]], později v &nbsp;[[Teplice|Teplicích]], po vyléčení odjel za císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] [[Pražská defenestrace (1618)|Druhá pražská defenestrace]] přispěla k jeho počínajícímu militantnímu katolicismu, během pobytu na císařském dvoře vypracovával krutý plán pomsty českým stavům. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] se stal říšským [[hrabě]]tem, nejvyšším komorníkem a od roku [[1628]] nejvyšším kancléřem. Získal výsady [[rožmberkové|Rožmberků]] a &nbsp;hradeckých pánů, to byl vladařský titul, možnost zasedat na sněmu jako první hned po knížatech či titul [[palatin]]a. Na konfiskacích se neobohatil až tolik jako druzí. Sepsal rozsáhlé paměti.
 
Markéta Saloména ze Smiřic, vdova po Jindřichovi, který zahynul při výbuchu střelného prachu v jičínském zámku, odešla se synem Albrechtem Jindřichem do zahraničí, marně hájila majetek Smiřických před [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], který se jej po porážce stavů zmocnil. I po jeho smrti usilovala o návrat rodového jmění, ale marně.
Řádek 20 ⟶ 37:
 
== Příbuzenstvo ==
Spojili se s [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Páni z Hradce|pány z Hradce]], [[PániBoskovicové z Boskovic|z Boskovic]], [[Žerotínové|Žerotíny]], [[Šlikové|Šliky]], [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřickými ze Smiřic]] či [[Žejdlicové ze Šenfeldu|Žejdlici]].
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Slavatové_z_Chlumu_a_Košumberka“