Romanovská ovce: Porovnání verzí

Plemeno středního tělesného rámce. Plemeno je v našich podmínkách u obou pohlaví bezrohé /ze zahraničí známe i rohatá zvířata/. Hlava je černá, bílá lysina je žádoucí. Končetiny černé s povolenými bílými odznaky na distálních koncích. Bílá skvrna na konci ocasu není na závadu. [[Vlna]] má černé pesíky, podsada je světle šedá. Žádoucí barva rouna je ocelová šeď. Vlna je sortimentu C-DE (29-55 [[µm]]), smíšená, polohrubovlnná a tvoří na celém povrchu těla prstenčité závitky.

Je to především plodné [[Plemena ovcí|plemeno ovcí]]. Mezi plemeny chovanými v Česku má jednoznačně nejvyšší plodnost. Poměr počtu narozených jehňat k počtu obahněných ovcí činil v roce 2008 244,5 %, přičemž průměr všech plemen v [[Česko|Česku]] je 156 %. Prvničky mají obvykle 2 jehňata. Na dalších vrzích pak obvykle 3 a více jehňat. Plemeno se vyznačuje asezoností říje, což umožňuje bahnění dvakrát do roka. Romanovská ovce byla také využita ke zlepšení plodnosti u řady plemen v různých zemích (INRA 401 ve [[Francie|Francii]], Gotland ve [[Švédsko|Švédsku]], Salz ve [[Španělsko|Španělsku]]..) Romanovská ovce patří do skupiny tzv. kožichových ovcí. Její kůže je velmi lehká. V dnešní době mají ovčí kůže obecně velmi nízkou tržní cenu. Masná užitkovost plemene je slabší zejména pokud jde o osvalení. Celková produkce jehněčího masa na bahnici a rok je však mezi plemeny chovanými v Česku nejvyšší. Menší přírůstek vlastního jehněte je více než dobře kompenzován větším počtem jehňat ve vrhu.

Toto plemeno je chováno jednak v čistokrevné podobě a jednak je využíváno v mateřské pozici ke křížení. To znamená že na čistokrevné plemenice jsou připouštěni berani masných plemen. Získáme tak větší počet dobře osvalených jehňat. Masná užitkovost není totiž u romanovských ovcí příliš dobrá, zejména je slabší osvalení. Křížením se tento problém do značné míry odstraní. Pomůže nám i [[heterozní efekt]]. Nevýhodou tohoto systému je nutnost zajistit si zdroj čistokrevných ovcí do mateřské pozice. Proto lze do budoucna očekávat že budou vedle sebe existovat užitkové chovy produkující finální jatečná jehňata, a šlechtící chovy, které budou do užitkových chovů dodávat plemenné jehnice k dalšímu chovu.

V roce [[2008]] bylo v Česku v kontrole užitkovosti chováno 1068 bahnic. Česká republika patří z hlediska šlechtění do světové špičky. Plemenný materiál je od nás exportován do řady zemí (Německo, Slovensko, Nizozemsko, Bosna, Chorvatsko).{{Doplňte zdroj}}