Cech: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
"Přestavba a nové myšlení": Rozdělení odstavce "Úpadek cechů" na 2 kvůli přehlednosti |
Odstavec "Postavení v rámci cechu" z sk wiki |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Pryvilej.jpg|thumb|right|Privilegium udělené roku 1600 polským králem [[Zikmund III. Vasa|Zikmundem III.]] [[Lvov|lvovskému]] cechu klenotníků]]
'''Cech''' je [[středověk]]é a [[raný novověk|raně novověké]] řemeslnické nebo obchodnické sdružení, které hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na [[jakost]] a [[cena|cenu]] výrobků, na výchovu [[
Cechy vznikaly ve středověkých [[město|městech]] hlavně během [[13. století|13.]]-[[15. století]], v menších městech ještě i v [[16. století|16.]] a [[17. století]]. Rušeny začaly být ve druhé polovině [[18. století]] a především v [[19. století]], neboť bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji.
Řádek 12:
V cechu byli řemeslníci sdružováni podle jednotlivých oborů, ale velmi časté bylo spojování více řemesel do jednoho cechu, například ''cech ševců a obuvníků'', ''mlynářů a perníkářů'', ''zedníků a kameníků'', ''krejčích a soukeníků'', nebo ''cech kolářů, bednářů a hrnčířů''. V menších městech se takto spojovala do jednoho cechu někdy i velmi různorodá řemesla.
Často se dodnes zachovaly cechovní [[regule]] tzv. [[cechovní pořádek|cechovní pořádky]], takže například víme, co musel zájemce splnit, aby byl přijat. Cech také například omezoval počet [[
Cechy nejen potlačovaly konkurenci, ale zároveň konzervovaly technologické postupy, takže se v řemeslech jen těžko prosazovaly novinky. [[Inovace]] byla možná, až když modernější způsob výroby schválil celý cech. (V českých zemích se nové výdobytky ve výrobě mnohdy prosazovaly s velkým zpožděním za Evropou.<ref>Janáček. str. 70.</ref>)
Řádek 18:
Protože tento složitý a zcela nekonkurenční řád začal být postupně pro mnohé členy velmi svazujícím, docházelo často, zvláště v raném [[novověk]]u, k porušování cechovních pravidel. (Velmi běžné bylo například překračování nejvyššího povoleného počtu tovaryšů.) Tato nepružnost a podvazování konkurenčního prostředí se nakonec staly i důvodem zrušení cechů.
Cech měl své vnitřní uspořádání, které se zakládalo na třech základních stavech v jeho rámci. První byl nejnižší [[učeň|učednický]] stav, druhý stav [[tovaryš]]ský a třetí – nejvyšší – byl stav [[mistr]]ovský.
V rámci cechu si mistři ze svého středu volili ''cechmistra''. Cechmistr představoval cech na veřejnosti a vedl rokování s městskou anebo šlechtickou vrchností. V rámci cechu měl cechmistr prvostupňovou trestně-právní pravomoc. (Mohl soudit a trestat členy cechu za menší přestupky, přečiny ve výrobě a mravní poklesky.) Cechmistr měl na starosti [[Cechovní truhla|cechovní truhlici]], dohlížel na jakost výrobků a vedl porady cechu. Každý z mistrů měl vést příkladný jak soukromý, tak i pracovní život. Bezúhonný soukromý život byl považován za samozřejmost. Starší mistři měli být příkladem pro tovaryše a učedníky, sami očekávali od kolegů a tovaryšů projevy úcty.
== Úpadek cechů ==
Cechovní uspořádání se stalo terčem kritiky na konci 18. století a na počátku 19. století. Cechům bylo vytýkáno, že brzdí volný obchod, technologické inovace, přenos technologií a rozvoj podnikání. Dle některých pramenů z této doby se cechy stále víc a víc zapojovaly do vzájemných bojů a bojů proti řemeslníkům, kteří do cechů nepatřili. Po celé Evropě rostl sklon bojovat proti vládní kontrole trhu ve prospěch trhu volného (systému [[laissez faire]]). Ten rychle rostl a vytvářel si cestu do politického a právní systému.
| |||