Rohanové: Porovnání verzí

Větev založil Charles I., mladší snysyn Jeana I. a Jany, dcery navarrské královny [[Jana II. Navarrská|Jany II.]] Charles začal na konci 14. století užívat titul pána z Guémené ([[Guémené-sur-Scorff]], knížectví od roku 1570). Později byl pro Rohany-Guémené vytvořen vévodský titul de Montbazon (1588, poté zanikl a byl obnoven roku 1594) spojený se stavem francouzských pairů.

V době Velké francouzské revoluce Rohanové emigrovali a tato větev hrála důležitou roli v řadách royalistické kontrarevoluce (ve službách Velké Británie a Rakouska). V mezidobí našla větev azyl v Rakousku (v roce 1808 jim zde byl uznán titul knížete z Rohanu). Za Napoleonova císařství se někteří Rohanové smířili a navrátili se do Francie (ještě v roce 1808 bylbylo této větvi potvrzeno postavení [[šlechta císařství|hrabat císařství]]), nicméně hlava rodu [[Charles Alain de Rohan|Charles Alain]] se odmítl do Francie vrátit, načež byl roku 1809 ve Francii odsouzen k smrti.

Po restauraci Bourbonů došlo k normalizaci vztahů (bylbylo jim například obnoveno postavení pairů), nicméně ani poté se do Francie nevrátili, naopak si vybudovali venkovské sídlo v Čechách na [[Sychrov (zámek)|Sychrově]] v roce 1820.

Po oddělení získali získali Léon (zprvu vikomství, od roku 1548 knížectví). Členové konvertovali ke kalvinismu a tato větev po dobu své existence hrála důležitou roli v podpoře [[hugenot]]ů v Bretani. Největší význam dosáhla větev za [[Henri II. de Rohan|Henriho II.]], kterému se podařilo povýšit na vévodu z Rohanu (1603), s titulem spojen stav pairů Francie.

Větev, která se od větve Rohan-Guémenée oddělila v roce 1630, svoje jméno odlišila se podle vlastnictví [[Soubise]] v [[Charente-Maritime]] (zprvu panství, od roku 1667 spojeno s knížecím titulem).

BylVe větevvětvi byl obnoven titul vévody de Frontenay, později roku 1714 přeměněn na vévoda Rohan-Rohan (pro odlišení od hlav rodu Rohan-Chabot, kterým byl potvrzen titul vévoda de Rohan, s vévodstvím Rohan-Rohan byl spojen s důstojenstvím paira Francie). Mezi nejvýznamnější členy patřil [[Charles de Rohan-Soubise]], známý jako maršál de Soubise, který byl maršálem Francie.

Rohanský [[erb]] byl červený štít se zlatými prázdnými routami (ve starší podobě sedm prázdných rout v postavení 3, 3, 1, novější podoba má devět rout v postavení 3, 3, 3). Tento štít používala hlavní linie, po ní dědická linie Rohanů-Gié, od linie Rohan-Guémenée užívají Rohanové (tedy všechny odnespodnes žijící linie) polcený štít, kde byla pravá polovina červená s devíti routami a levá polovina potažená hermelínovou kůží (jak odkaz na blízký vztah k bretaňským vévodům). V Rakousku byl Rohanům právě tento štít potvrzen (spolu s dvěma lvi jako štítonoši, knížecí korunou a pláštěm). Původně ve Francii se odlišovali jednotlivé linie štítem, na kterém byl polcený rohanský štít položen jako srdeční štítek.