Vladislav Jagellonský: Porovnání verzí

 

== Anna z Foix ==

 

Královna Anna konečně porodila Vladislavovi potomky, dceru [[Anna Jagellonská|Annu]] ([[1503]]) a syna [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka]]. Tři roky po narození dcery Anny, 27. března [[1506]], uzavřel Vladislav Jagellonský s římským králem [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I.]] dohodu to tom, že si [[Anna Jagellonská|Anna]] vezme v budoucnu za manžela jednoho z Maxmiliánových vnuků. A v případě, že se někdy narodí Vladislavovi syn (což se 26. 7. 1506 stalo) ožení se tento syn v budoucnu s Maxmiliánovou vnučkou Marií. Vladislav Jagellonský se domníval, že si touto dohodou získal v římském králi mocného spojence proti odbojným uherským [[Velmož|magnátům]], v jejichž čele stál mocný [[Jan Zápolský]]. Římský král ale na smlouvu příliš ohled nebral. V květnu [[1506]] tedy Maxmiliánova vojska vtrhla do Uher a obsadila [[Bratislava|Prešpurk]] a [[Sopron|Šoproň]], přičemž Maxmilián I. prohlásil, že přichází hájit svá dědická práva na uherskou korunu. Vladislav se v této kritické chvíli obrátil o pomoc na české a moravské stavy. Králův vyslanec, bývalý [[olomouc]]ký [[biskup]] [[Jan Filipec]], se poté vydal do Vídně urovnat spory s římským králem Maxmiliánem I. Stárnoucí a od roku [[1504]] také vážně nemocný král Vladislav se 26. 7. 1506 dočkal v Budíně narození syna a dědice trůnu, ale jeho milovaná manželka Anna při porodu zemřela. Navzdory své chorobě ji přežil o celých deset let. Dcera Anna se nakonec skutečně provdala do rodu Habsburků a syn Ludvík se rovněž oženil s Marií Habsburskou, přesně tak, jak to bylo dohodnuto roku 1506. Tato dohoda mezi [[Jagellonci]] a [[Habsburkové|Habsburky]] vlastně rozhodla o pozdějším vzniku podunajské monarchie pod vládou [[Habsburkové|Habsburků]].