Při studiu hmoty obsahují často [[rovniceRovnice]], které danou hmotu popisují, obsahují často také řešeníformu, které je velmi podobnépodobná přítomnosti nějaké částice. Jedná se o určitý druh kolektivních [[kvantová mechanika|kvantových stavů]] (víceatomové [[elektronový obal|elektronové]] stavy v látce, např. [[excitace]] [[krystalová mřížka|atomové mřížky]], více[[nukleon]]ové stavy v atomovém jádře apod.), které jsou nejen výpočetním konstruktem, ale mohou mít konkrétní reálné projevy (přenos [[energie]], [[hybnost]]i, [[elektrický náboj|elektrického náboje]], [[magnetický moment|magnetického momentu]], statistické chování podle [[spin]]u apod.). Označují se jako '''kvazičástice'''. Příkladem jsou [[elektronová díra|elektronové díry]], [[fonon]]y, [[magnon]]y nebo [[plazmon (kvazičástice)|plazmony]]. [[Materiálové inženýrství]] umožňuje jejich vlastnosti modifikovat.
Kvazičástice mohou mít velmi exotické vlastnosti, které jsou pro normální částice vyloučené. Např. v tzv. zlomkovém [[Kvantový Hallův jev|kvantovém Hallově jevu]] se vyskytují kvazičástice s [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] rovným zlomkové části (např. pětině) [[Elementární náboj|elementárního náboje]]; ve „dvourozměrných“ kvantových strukturách (jednoatomové vrstvy apod.) je možno realizovat kvazičástice, jejichž statistické chování je mezi [[fermion]]y a [[boson]]y (tzv. anyony<ref>[http://focus.aps.org/story/v16/st14 Anyon There? (''Physical Review Focus'')]</ref>). Byly též prokázány kvazičástice chovající se jako [[magnetický monopól]].<ref>[http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4602&id_c=106201 První přímý důkaz existence magnetického monopólu (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref> či s nulovou [[Efektivní hmotnost|efektivní hmotností]].<ref>[http://www.osel.cz/8334-tajuplne-weylovy-ferminony-s-nulovou-hmotnosti-objeveny-po-85-letech.html Tajuplné Weylovy ferminony s nulovou hmotností objeveny po 85 letech (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref>
