Antigonos III. Dósón: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Fókida (historické území)|
typo
Řádek 5:
Postavení makedonského království bylo v této době nanejvýš kritické. Dósón proto nejprve zabezpečil severní hranici a provedl energická opatření k zajištění stability makedonského státu. Přitom prokázal své vojevůdcovské schopnosti úspěšným odražením dardánské invaze a následně potlačením povstání v [[Thesálie|Thesálii]], jejíž obyvatelé se pokoušeli ve spojení s [[Aitólský spolek|aitólským spolkem]] odpadnout od Makedonie. Díky těmto úspěchům byl Dósón makedonským vojskem v roce [[227 př. n. l.]] prohlášen za krále. Současně se oženil s Démétriovou vdovou Fthíou (Chryseis), matkou Filipa, jehož [[osvojení|adoptoval]] a uznal ho tím za svého nástupce. Ještě v témže roce se vypravil do [[Malá Asie|maloasijské]] [[Kárie]], jejímž dobytím posílil makedonský vliv v oblasti [[Egejské moře|Egejského moře]]. Současně uzavřel spojenectví s [[Epirus|Épeirem]].
 
Na [[Peloponés|Peloponéském poloostrově]] zatím [[Sparta]], vedená králem [[Kleomenés III.|Kleomenem III.]], ohrožovala [[achajský spolek]]. Jeho vůdce, [[Arátos ze Sikyónu]], jenž po dlouhou dobu vedl odpor [[Řekové|Helénů]] proti makedonské dominanci, tudíž vyzval Dósóna k intervenci proti Spartě a aitólskému spolku. Po obsazení [[Korint]]u a [[Arkádie]] se Dósón v roce [[224 př. n. l.]] ustavil do čela obnoveného helénského spolku, zahrnujícího [[AchaiaAchája (historické území)|AchaiuAcháju]], [[Bojótie (historické území)|Bojótii]], [[EuboiaEúboja|EuboiuEúboju]], [[Akarnánie|Akarnánii]], [[Fókida (historické území)|Fókidu]] a [[Lokris|Lokridu]]. V roce [[222 př. n. l.]] se makedonské a achajské vojsko střetlo se Sparťany v [[Bitva u Sellasie|bitvě u Sellasie]]. Kleomenés sice začlenil do spartského vojska i tisíce [[Heilóti|heilótů]], nicméně ani tak nebyli Sparťané schopni čelit lépe vybavené a početně silnější armádě svých protivníků. Spartské síly byly přemoženy, načež Dósón jako první dobyvatel v historii obsadil Spartu. [[Seznam makedonských králů|Makedonský král]] nyní kontroloval takřka celé Řecko. Nezávislost si zachoval pouze aitólský spolek a v této době už politicky bezvýznamné [[Athény]]. Mezitím, co Dósón válčil na Peloponésu, byla však Makedonie napadena [[Ilyrové|Ilyry]]. Král proto urychleně vyrazil na sever, aby se vypořádal s touto novou hrozbou. Makedonské vojsko sice dosáhlo opět vítězství, avšak Dósón zemřel krátce poté, co mu při udělování rozkazů v boji zřejmě praskla srdeční tepna.
 
== Literatura ==