Benátská republika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
typo |
||
Řádek 50:
Benátský obchod podporovala od 11. století důležitá privilegia, rovnající se [[monopol]]u na obchod mezi [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]] a [[Orient]]em. Město je získalo od německého císaře [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] za podporu ve [[Boj o investituru|sporu o investituru]] proti papeži [[Řehoř VII.|Řehoři VII.]] a od byzantského císaře [[Alexios I. Komnenos|Alexia I.]] za válečnou pomoc proti tureckým [[Seldžucká říše|Seldžukům]] a [[Normané|Normanům]], ohrožujícím Byzanc zároveň z východu i západu.
Benátky však brzy začaly upadající Byzanci přerůstat přes hlavu a ohrožovat její ekonomiku, k prohloubení rozporů navíc přispělo [[Velké schizma|církevní schizma]] mezi [[Řím]]em a [[Konstantinopol]]í roku 1054 i aktivní účast Benátčanů na [[křížové výpravy|křížových výpravách]], zahájených koncem 11. století, počínaje druhou z nich. Nové [[křižácké státy]] v [[Levanta|Levantě]] však zároveň Benátkám otevřely nové obchodní i politické možnosti. Napětí mezi Byzancí a Benátkami vyvrcholilo ve druhé polovině 12. století. Roku 1171 nechal císař [[Manuel I. Komnenos]] (1143–1180) během překvapivé akce zatknout všechny Benátčany na svém území a zabavit veškerý benátský majetek. To a neschopnost benátského loďstva se pomstít vedlo k občanským nepokojům v Benátkách, při nichž byl zabit tehdejší dóže. Od té doby pokračovaly napětí a konflikty, jako byl velký pogrom Byzantinců na latinské věřící za císaře [[Alexios II. Komnenos|Alexia II. Komnena]] roku 1182 nebo [[čtvrtá křížová výprava]] (1201–1204), jež vyústila v dobytí a vyrabování Konstantinopole, kam křižáky nasměrovali právě Benátčané.<ref>Procacci (2007), s. 17</ref> Ti pak z výpravy získali velkou kořist hmotnou i územní zisky na úkor své bývalé mateřské země. Opanovali zhruba tři osminy území dobyté Byzance: Velkou část Konstantinopole a [[Edirne|Adrianopolis]], významné přístavy [[Dubrovník]] a [[Drač]] na [[Jaderské moře|Jadranu]], [[Koron]] a [[Modon]] na Peloponésu („oči Benátek“), [[Gallipoli]] na evropském břehu [[Dardanely|Dardanel]] a maloasijskou [[Hérakleia Pontiké|Héraklei]] a téměř všechny řecké ostrovy včetně [[Kréta|Kréty]] a [[
Svůj válečný triumf Benátky v následujících desetiletích využily ke zřízení obchodního impéria a [[kolonialismus|koloniální říše]] ve východním Středomoří. Řetěz jejich pobřežních pevností se táhl od Dalmácie, Řecka a Kréty až do Černého moře a jejich obchodní stezky nyní vedly až do nitra Asie. Hlavním rivalem Benátek se v té době stalo jiné italské obchodní město, [[Janov (Itálie)|Janov]]. S pomocí Janovanů dobyli roku 1261 Řekové překvapivě Konstantinopol zpět a Benátky musely Janovu přepustit část kolonií a obchodních privilegií. Během 13. a 14. století pak obě italská města proti sobě vedla několik dalších válek, roku 1379 Janované spojení s Uhry bezmála Benátky dobyli.
| |||