Edvard Beneš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→První Československá republika: upřesnění sovtské zdrouej uvádí jedny inof západní druhé |
doplnění zdroje |
||
Řádek 68:
V letech [[1921]]–[[1922]] zastával Edvard Beneš funkci československého předsedy vlády (viz [[vláda Edvarda Beneše]]), poslancem parlamentu byl v letech [[1919]]–[[1926]] a [[1929]]–[[1935]]. Byl členem a místopředsedou tehdejší [[Česká strana národně sociální|České strany národně sociální]] a významně ovlivňoval její politiku. Po [[abdikace|abdikaci]] T. G. Masaryka a po obtížných parlamentních jednáních byl Beneš [[Volby prezidenta Československé republiky mezi l. 1918 - 1992|zvolen 18. prosince 1935]] druhým prezidentem Československé republiky. Ve stejném roce uzavřelo Československo Benešovým prostřednictvím spojeneckou smlouvu se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (po jeho přijetí do Společnosti národů) a s Francií. Vojenskou pomoc Sovětského svazu v případě konfliktu ovšem smlouva vázala na předchozí pomoc Francie.
Nejpozději od roku [[1927]] byl Beneš [[Svobodné zednářství|svobodným zednářem]]{{Fakt/dne|20130127092740}}. Podle britského spisovatele Nigela Westa, autora knihy o tzv. [[Projekt Venona|projektu Venona]], byl Edvard Beneš údajně sovětským informátorem s krycím jménem "19" (zmiňovaným v jedné [[Depeše|depeši]]), které prý patřilo Benešovi.<ref>Nigel West, Venona, the Greatest Secret of the Cold War, London: Harper Collins, 1999.</ref> Obdobná tvrzení uvádějí i někteří další autoři, mimo jiné [[Viktor Suvorov]]. V roce 2008 informaci o Benešově předválečné spolupráci se sovětskou tajnou službou zveřejnil na základě zprávy ruské [[Služba vnější rozvědky|Služby vnější rozvědky]] i slovenský deník ''Pravda'', i když se vyskytují pochybnosti o důvěryhodnosti sovětských archivních dokumentů.<ref>http://aktualne.atlas.sk/prezident-benes-bol-sovietsky-agent-tvrdi-moskva/zahranicie/europa/</ref> Sovětského zdroje uvádí jako agenta s krycím jménem "19" Edvarda Beneše<ref>http://aktualne.atlas.sk/prezident-benes-bol-sovietsky-agent-tvrdi-moskva/zahranicie/europa/</ref>, někteří zahraniční autoři jako Eduard Mark<ref>Eduard Mark: "Venona's Source 19 and the Trident Conference of May 1943: Diplomacy or Espionage?" Intelligence and National Security. London, Summer 1998, str. 1–31.</ref> a američtí autoři Herbert Romerstein a Eric Breindel došli k závěru, že krycí jméno "19" měl [[Franklin Delano Roosevelt|Rooseveltův]] poradce [[Harry Hopkins]].<ref>Romerstein, Herbert a Breindel, Eric: "The Venona Secrets: Exposing Soviet Espionage and America's Traitors", Regnery Publishing 2000, str. 214.</ref> Podle amerických autorů Johna Earla Haynese a Harvey Klehra mohl mít krycí jméno "19" i někdo z britské delegace na Washingtonské konferenci v květnu 1943.<ref>Haynes, John Earl a Klehr, Harvey: "Venona: Decoding Soviet Espionage in America", Yale University Press 1999, str. 202–206.</ref>
=== Po Mnichovu ===
| |||