V polštině se rozlišují jednotlivá období s označením ''rzeczpospolita''.
== První republika (1505/1569–1795) ==
{{viz též|Republika obou národů}}
[[Soubor:Polish-Lithuanian_Commonwealth_1635.png|thumb|150px|Rozsah Rzeczpospolité v r. [[1635]]]]
'''I. Rzeczpospolita''', zvána často ''Rzeczpospolita szlachecka'' („šlechtická republika“), oficiálně {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Rzeczpospolita Obojga Narodów''}}, {{Vjazyce|lt}} {{Cizojazyčně|lt|''Abiejų tautų respublika''}} („Republika obou národů“) – název politického spojení (unie) uzavřené v roce [[1569]] mezi [[Polské království|Polským královstvím]] a [[Litevské velkoknížectví|Litevským velkoknížectvím]] v [[Lublin]]u (tzv. [[Lublinská unie]]). První republika byla stavovskou monarchií, v níž měla politická práva (např. možnost volit a být volen do sněmíků a Sejmu, právo na řádný soudní proces atd.) pouze šlechta (tj. cca 10 % obyvatel soustátí), navíc jen mužského pohlaví.
V Polsku samotném si však aristokracie vymohla rozhodující podíl na moci už roku [[1505]], kdy byl král [[Alexandr Jagellonský]] donucen vydat slavnostní prohlášení ''[[Nihil novi]] nisi commune consensu'' („Nic nového bez obecného souhlasu“), kterým se panovník zavazoval vydávání zákonů pouze pod kontrolou a se souhlasem magnátstva a nižší šlechty. To byl počátek šlechtické ''zlaté svobody'' (tou se velmi brzy inspirovali i litevští bojaři a v [[Druhý litevský statut|druhém Statutu Velkoknížectví litevského]] ([[1566]]) si na velkoknížeti vynutili postavení, podobné tomu, co měla šlechta v Polsku) která ve svém důsledku stát osudově oslabila a vydala všanc okolním velmocem. Třetí dělení Polska [[1795]] je koncem této éry.
