Alžírsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 12564473 uživatele 178.255.168.42 (diskuse) zrušena |
doplnění |
||
Řádek 54:
=== Novověk ===
[[Soubor:Arrival of Marshal Randon in Algier-Ernest-Francis Vacherot mg 5120.jpg|thumb|vlevo|Nový francouzský guvernér přijíždí do Alžíru v roce 1857]]
Roku [[1529]] bylo Alžírsko připojeno k [[Osmanská říše|Osmanské říši]] [[Chair ad-Din|Chairem ad-Dinem]] a jeho bratrem Arujem, který udělal z Alžírska základnu tzv. barbarských korzárů. Odhaduje se, že v průběhu 16. až 19. století bylo severoafrickými piráty odvlečeno do [[otroctví]] až 1 milion Evropanů.<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/history/british/empire_seapower/white_slaves_01.shtml |title=British Slaves on the Barbary Coast |publisher=Bbc.co.uk |date=17 February 2011 |author=Robert Davis}}</ref>
=== Kolonizace ===
V roce [[1830]] provedla [[Francie]] do země invazi a v roce [[1847]] se Alžírsko dostalo pod její nadvládu.
Řádek 76 ⟶ 78:
Volby [[26. prosinec|26. prosince]] [[1991]] vyhrála [[Islámská fronta spásy]] (IFS) fundamentalistických [[islám|muslimů]]. Následoval vojenský převrat, moc převzala [[Nejvyšší státní rada]], v lednu [[1992]] rozpustila parlament a v únoru vyhlásila výjimečný stav. IFS byla zakázána, přesto neukončila svoji činnost a na konci roku [[1993]] vyzvala všechny cizince v zemi, aby ji opustili. Po uplynuti této lhůty začaly masakry namířené nejen proti nim. Roku [[1994]] se stal prezidentem [[Liamín Ziruál]], který byl podporován armádou. Na usmiřovacích konferencích v letech [[1996]] a [[1997]] se mu podařilo přimět umírněné islamisty k dialogu. V listopadu [[1996]] schválilo 85,6 % Alžířanů ústavní reformu, která zakazuje náboženské strany, umožňuje formování politických stran a posiluje úlohu prezidenta.
[[Občanská válka]] v Alžírsku mezi vládou a islamistickými povstalci si vyžádala přes 100 tisíc obětí.<ref>"[http://archiv.ihned.cz/c1-740158-pokus-uklidnit-alzirsko-nevysel]"</ref> Po zvolení sekulárního prezidenta v roce 1995 se islamisté začali mstít masakrováním nezúčastněných obyvatel.<ref>"[http://www.lideazeme.cz/clanek/zeme-kam-se-nejezdi Země, kam se nejezdí]". 1. září 2008.</ref> Ještě v srpnu 2008 došlo k sebevražednému útoku na policejní školu, při kterém zemřelo 43 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = Novinky.cz
| datum vydání =
Řádek 92 ⟶ 94:
{{Podrobně|Geografie Alžírska}}
[[Soubor:Ag-map_-_2.png|thumb|right|Mapa Alžírska]]
[[Soubor:Vue de Taghit.jpg|thumb|[[Oáza]] na Sahaře]]
Na jihu země se rozkládá poušť [[Sahara]] s pohořím [[Ahaggar]] a [[Tassili]], které dosahuje výšek až 3000 m n. m. Na severu dominují dva paralelně od východu na západ probíhající horské hřebeny [[Atlas (pohoří)|Atlasu]], oddělující pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] od [[Sahara|Sahary]]. Mezi Velkým [[Atlas (pohoří)|Atlasem]] a Malým [[Atlas (pohoří)|Atlasem]] ve výšce 700–1200 m n. m. se rozprostírá plošina šotů se slanými jezery. Na 80 % Alžírska se nenachází žádná vegetace, pouze oblast [[Kabylie]] východně od [[Alžír]]u je pokryta souvislým lesním porostem.
[[Sahara]] zabírá přibližně tři čtvrtiny rozlohy státu. Střídají se pouště písečné, kamenné a štěrkové.
Řádek 115 ⟶ 118:
=== Hlavy státu ===
[[Soubor:Dmitry Medvedev in Algeria 6 October 2010-10.jpeg|thumb|Alžírský prezident [[Abdelazíz Buteflika]] s ruským prezidentem Medveděvem v říjnu 2010]]
* [[Abderrahmane Farès]] 7.4.1962-25.9.1962 – předseda prozatímní exekutivy – FLN
* [[Ferhat Said Ahmed Abbas]] 25.9.1962-27.9.1962 – předseda Ústavodárného národního shromáždění – FLN
Řádek 199 ⟶ 203:
Nejpočetnější skupinu obyvatel tvoří alžířští [[Arabové]] (59%), [[Berbeři]] (26%), [[Beduíni]] (beduinští Arabové, 15%). Berberské kmeny tvoří na alžírském území kmenová sdružení [[Kabylové|Kabylů]], [[Mozabité|Mozabitů]] a [[Tuaregové|Tuaregů]].
Naprostá většina Alžířanů jsou Arabové nebo původní Berbeři. Druzí jmenovaní tvoří odhadem celou jednu třetinu obyvatelstva a do 7. století, kdy oblast ovládli Arabové, byli majoritním etnikem. Berbeři se usídlili v horách a vzdáleni arabskému vlivu si dodnes uchovali silné kulturní hodnoty i vlastní jazyk. Evropané usazení v Alžírsku tzv. ''[[černé nohy|pied noir]]'', 13% populace Francouzského Alžírska roku 1961, tvoří dnes sotva jedno procento populace. Stejné je to s podílem náboženství. Naprostou většinu tvoří sunnitští muslimové, vyznavači jiné víry se počítají v řádech tisíců.
Státním náboženstvím je [[sunnitský islám]], vyznává ho přes 99% obyvatel
Řádek 206 ⟶ 210:
== Kultura ==
[[Soubor:Mosquée Ali Betchine.jpg|thumb|Mešita v Alžíru]]
Nová ústava zakotvila [[islám]] jako státní náboženství a arabskou a berberskou národnost jako základ státu. Výrazem venkovských tradic jsou každoroční tzv. datlové slavnosti a tanci a závody [[velbloud]]ů.
| |||