Hradlo (dopravna): Porovnání verzí

'''Hradlo''' je [[dopravna]] na [[Železnice|železniční trati]] bez kolejového rozvětvení, obsazená zaměstnancem zvaným strážník oddílu nebo též hradlař.

 

 

== Hradla na hradlovém a reléovém poloautomatickém bloku ==

Poloautoblok může být hradlového či reléového typu.

 

Vývojově starší '''hradlový [[Poloautomatický blok|poloautoblok]]''' (vyvinut byl koncem 19. století) zprostředkovává vazbu mezi jednotlivými hradly a stanicemi elektrickou cestou pomocí [[Hradlový závěr|hradlových závěrů]] – [[hradlový závěr]] na hradle se nazývá „mezilehlé traťové hradlo“. Po průjezdu vlaku kolem hradla hradlář přestaví [[oddílové návěstidlo]] do polohy „stůj“ a uzavře mezilehlé traťové hradlo tisknutím příslušného hradlového tlačítka a současným otáčením klikou induktoru. Clonka tohoto hradlového závěru se probarví červeně, návěstidlo se mechanicky zapevní v poloze stůj a současně je dána elektrickou cestou odhláška zadní dopravně (hradlu či stanici), kde se vybaví příslušný [[hradlový závěr]] (mezilehlé traťové hradlo, jde-li o hradlo; počáteční traťové hradlo v případě, že se jedná o stanici) a jeho clonka se probarví bíle. Poté, co vlak projede kolem následujícího hradla (nebo vjede do následující stanice), dá zase tamní zaměstnanec stejným způsobem (obsluhou hradlového přístroje) odhlášku na „naše“ hradlo, kde se probarví clonka mezilehlého traťového hradla bíle, čímž se mechanicky uvolní oddílové návěstidlo, které je poté opět možné přestavit do polohy dovolující jízdu vlaku. Většina hradel se nachází právě na tratích s hradlovým poloautoblokem.

[[File:Hradlový poloautoblok.png|thumb|Hradlový poloautoblok]]

 

 

== Hradla na českých tratích ==

 

Původně se na většině [[hlavní trať|hlavních]], zejména [[Dvoukolejná trať|dvoukolejných]], i mnohých méně významných tratí nacházelo velké množství hradel, která zajišťovala dostatečnou [[Propustná výkonnost|propustnost]] těchto tratí. S nástupem moderních samočinných traťových zabezpečovacích zařízení typu [[automatický blok]], popř. [[automatické hradlo]] od 50. let 20. století a na druhé straně s omezováním provozu hlavně na méně důležitých tratích počet hradel v průběhu 2. poloviny a především konce [[20. století]] prudce klesal a v současnosti je v provozu jen zlomek jejich původního počtu, přičemž jejich rušení dále pokračuje.

 

Též [[Železniční trať České Velenice – Veselí nad Lužnicí|Trať 226]] z [[Veselí nad Lužnicí]] do [[České Velenice|Českých Velenic]] bývala opatřena několika hradly, a sice dosud provozovaným hradlem a zastávkou [[Vlkov nad Lužnicí]] s obsluhou třech [[Železniční přejezd#Mechanicky ovládané závory|mechanických přejezdových zabezpečovacích zařízení]] a hradlem [[Holičky (Třeboň)|Holičky]], zrušeným v červnu roku [[2012]], které bylo až do ukončení provozu vybaveno [[mechanické návěstidlo|mechanickými oddílovými návěstidly]] Na hradlo Holičky nikdy nebyla zavedena elektřina a návěstidla zde byla zhruba do roku [[2008]] osvětlována petrolejovými svítilnami. Následně byla pohyblivá návěstní ramena opatřena reflexními prvky, které nahrazují nutnost osvětlování za snížené viditelnosti a na objekt hradla byl nainstalován solární panel pro možnost alespoň částečně využívat elektrickou energii ke svícení ve služební místnosti. Další hradlo na této trati, [[Lužnice (okres Jindřichův Hradec)|Lužnice]], bylo zrušeno počátkem 21. století.

 

== Související články ==

* [[Železniční strážní domek]]

* [[Stavědlo]]

 

 

 

[[Kategorie:Železniční dopravny a zastávky]]