Jízdní vojsko starověku: Porovnání verzí

Pokud jde o&nbsp;Řeky, nikdo by na první pohled neočekával, že lid žijící na hornatých, mořem obklopených poloostrovech a ostrovech, by měl mít cokoliv společného s&nbsp;jízdou. Skutečně také velká většina [[městský stát|městských států]] nikdy nepoužívala jízdu. Dokonce ani velké městské státy jako [[Athény]] nebo [[Sparta]] nepoužívaly koně až do pátého století př. n. l.. V&nbsp;Řecku však byly oblasti, které byly pro chov koní vhodné, zvláště v&nbsp;[[Thessálie|Thessálii]], [[BoiótieBojótie (historické území)|BoiótiiBojótii]] a na ostrově [[Eubóia]]. Řecká aristokracie si navíc oblíbila jízdu na koních a jejich vlastnictví se považovalo za znak vyšší úrovně. Mnohá z&nbsp;koňských plemen byla vychována v&nbsp;Řecku<ref name="hroch25">{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref> . Plemena řeckých koní byla většinou oslňující svým vzhledem a vyznačovala se jemnou hlavou a vznešeným držením. V&nbsp;Řecku existovaly dva druhy [[kavalérie]] a to buď lehká nebo těžká. Lehká kavalérie byla vyzbrojena oštěpy, zcela bez brnění a těžká byla vyzbrojena [[kopí]]mi, [[oštěp]]y a měla šupinkové brnění. Řekové také vybavili jezdecká kopí zadním hrotem, který mohl být používán v&nbsp;případě v&nbsp;případě, kdy se zlomil hlavní hrot.