Wikipedistka:Šárka Svojová/Další písek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
citát značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 88:
V různých dobách měl mnoho žáků, ve svých zápiscích jmenoval [[Maxmilián z Lichtenštejna|Maxmiliána]] a Gundakera z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejna]]; Jana a Ladislava a Praga, tři bratry z Puchenheimu; tři bratry ze Sonnenbergu a Holobrunu; pána ze Zinzendorgu, Rudolfa ze [[Šlejnicové|Šlejnic]], [[Páni z Říčan|Viléma z Říčan]], Zdeňka a Bartoloměje z Valdštejna, pána z [[Hardekové|Hardeku]], dva pány z Presingu, Veicharda a Pavla Volkarda z [[Auerspergové|Auersperku]], Karla ze Žerotína (syna [[Nové Dvory (okres Kutná Hora)|Kašpara Melichara ze Žerotína]]), Jindřicha ze Zahrádky, [[Bukůvkové z Bukůvky|Bukůvku z Bukůvky]], [[Adam Hodějovský z Hodějova|Adama Hodějovského]] a jiné. Díky nim získal doporučení do různých šlechtických rodin. Brzy měl hodně pacientů a větší majetek. Dne 13. května [[1601]] poslal do [[Česká komora|komory české]] prosebný list, aby [[Jezdectvo|rejtarové]], kterých bylo 500 pod správou Matyáše hraběte z Thurnu a Jana [[Trčkové z Lípy|Trčky]] kvůli mustrování v městě Boleslavi Mladé několik týdnů, do domu a dvorce jeho nebyli ubytováni, protože „''v kraji Boleslavském osobám stavu [[Panský stav|panského]], rytířského i městského v nemocech a nedostatcích zdraví jich začasté propůjčovati se musí''". Nejspíš již v Mladé Boleslavi se Borbonius poznal s paní Marií [[Žacléř|Magdalenou]] [[Trčkové z Lípy|Trčkovou]], dcerou Ladislava (Popela) z [[Lobkovicové|Lobkovic]] a Magdaleny hraběnky [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salmové]], manželky [[Jan Rudolf Trčky z Lípy|Jana Rudolfa Trčky z Lipé]], matky Adama [[hrabě|hraběte]] Trčky. Byla to paní duchaplná, zaujímala vysoké postavení a později se za něj významně přimlouvala.<ref>Dvořák (1896), s. 8</ref>
Dne 22. července [[1602]] byly Bratřím v Boleslavi zapovězeny veškeré náboženské schůze, jejich sbory byly zavřeny, přišli o majetek, správcové a duchovní byli vypovězeni. Borbonius se opět obrátil na českou kancelář, aby mu bylo vráceno pole, které jeho tchyně postoupila Bratřím. Když se nic nedělo, napsal 26. července [[1604]] přímo Rudolfovi II. prosebný list, ve kterém se odvolával na majestát ([[privilegium]] zpravidla významnějšího obsahu, opatřené majestátní pečetí) před sedmi lety mu darovaný a na slib, že všelijaká dobrodiní až i [[Manská soustava|manství]] mít může, a prosil, aby zápis o tomto poli byl změněn a na ně s manželkou převedeno bylo. Císař žádost předal české komoře k vyřízení, ta ji poslala zpět do Boleslavi Jáchimu Hasištejnskému z Lobkovic, aby o ní rozhodl. Ten měl ale užitek ze všech zabavených polností, které patřily Bratřím, tak asi proto rozhodl nepříznivě pro Borbonia. Dne 4. září [[1604]] Hasištejnský napsal české komoře o Borboniovi:{{Citát|
Další zpráva je ze 7. února [[1611]], kdy v době [[Vpád pasovských|vpádu Pasovských]] žádal o dovolení, aby mohl některé své věci ve [[Rečkova kolej|Veliké koleji]] nebo v obecném fisku (státní pokladna) složit kvůli větší bezpečnosti místa před nepřáteli.[[File:Dům čp. 837, Václavské náměstí, Praha, detail.jpg|thumb|Současný stav domu čp. 837, Václavské náměstí, Praha, na jehož místě bydlel Matyáš Borbonius z Borbenheimu a měl lékárnu (detail)]]
|