Souhvězdí Vozky: Porovnání verzí

| sousedi = [[Žirafa (souhvězdí) Žirafy|Žirafa]]<br />

[[Perseus (souhvězdí) Persea|Perseus]]<br />

[[Býk (souhvězdí) Býka|Býk]]<br />

[[Blíženci (souhvězdí) Blíženců|Blíženci]]<br />

[[Rys (souhvězdí) Rysa|Rys]]

'''Vozka''' je [[souhvězdí]] na severní obloze. Leží mezi souhvězdími [[Žirafa (souhvězdí) Žirafy|Žirafy]], [[Perseus (souhvězdí) Persea|Persea]], [[Býk (souhvězdí) Býka|Býka]], [[Blíženci (souhvězdí) Blíženců|Blíženců]] a [[Rys (souhvězdí) Rysa|Rysa]]. Patří jak mezi 48 &nbsp;[[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiových]] souhvězdí, tak mezi 88 &nbsp;souhvězdí moderní astronomie. Mezi souhvězdími je Vozka na 21. místě podle velikosti. Patří mezi zimní souhvězdí. V nejlepším pozorovacím postavení je v lednu a únoru. Obrazec Vozky tvoří také beta Tauri, která však patří do sousedního souhvězdí Býka. Části tohoto souhvězdí jsou v [[Česko|ČR]] [[cirkumpolární]].

Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí je alfa Aurigae neboli [[Capella]] (latinsky Kozička). Má [[hvězdná velikost|jasnost]] 0,08 &nbsp;mag, což z ní dělá šestou nejjasnější hvězdu oblohy, nepočítáme-li [[Slunce]], a třetí nejjasnější hvězdu na severní obloze. V České republice je Capella cirkumpolární hvězdou. Nejvýše nad obzorem je v zimních měsících. Nejníže naopak v létě a v místech s hornatějším obzorem může zapadnout. Je to spektroskopická [[dvojhvězda]], která je složená ze dvou žlutých obrů. Obě hvězdy se oběhnou za 108 &nbsp;dní. Beta &nbsp;Aurigae má název [[Menkalinan]], což znamená rameno vozky. Je to zákrytová dvojhvězda složená ze dvou [[modrý obr|modrých]] [[Obr (hvězda)|obrů]]. Má jasnost 1,9 &nbsp;mag. Poblíž Capelly se nacházejí hvězdy [[Epsilonepsilon Aurigae|epsilon]], [[Etaeta Aurigae|eta]] a [[zeta Aurigae]], které jsou známy jako Kůzlátka. Epsilon a zeta jsou [[Proměnná hvězda#Geometrické proměnné hvězdy|zákrytové proměnné hvězdy]]. [[Delta Aurigae]] je [[oranžový obr]], který má jasnost 3,7 &nbsp;mag.

Souhvězdím Vozky prochází [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčná dráha]]. Proto se zde nachází mnoho [[otevřená hvězdokupa|otevřených hvězdokup]], které se dají pozorovat i malým dalekohledem. Nejjasnější z &nbsp;nich popsal ve svém katalogu [[Charles Messier]]. [[Messier 36]] má jasnost 6 &nbsp;mag a je vzdálená 4200 4&nbsp;200&nbsp;světelných roků. Nejjasnější z této triády hvězdokup je [[Messier 37]], která má jasnost 5,6 &nbsp;mag a je vzdálená 4600 4&nbsp;600&nbsp;ly. [[Messier 38]] je vzdálená 4500 4&nbsp;500&nbsp;ly a má jasnost 6,4 &nbsp;mag. Všechny tři hvězdokupy se nacházejí takřka v jedné rovině.