Monosacharidy: Porovnání verzí

!podle počtu uhlíků

|-

|-

|-

|

|-

|

|-

|

|-

|

|}

 

Rozlišení α nebo β anomeru lze nejsnáze provést z Tollensova vzorce, kde je patrná konfigurace na anomerním centru (jedná se v podstatě o [[Fischerova projekce|Fischerovu projekci]] cyklické formy). Je-li [[hydroxyl]] na anomerním centru na stejné straně řetězce jako atom kyslíku vázaný na konfigurační atom (''cis'' uspořádání), jedná se o anomer α, jsou-li tyto skupiny uspořádány ''trans'', označíme tento anomer jako β.

 

 

# Zakreslení monosacharidu do Tollensova vzorce. Hydroxylové skupiny směřující pod kruh budou vpravo a hydroxyly směřující nad kruh budou vlevo.

# Nalezení konfiguračního atomu (chirální atom uhlíku s nejvyšším lokantem). Tento atom může, ale nemusí být součástí kruhu.

Reakcí anomerní hydroxylové skupiny s [[Alkoholy|alkoholem]] v kyselém prostředí vznikají [[glykosidy]].<ref>Brito-Arias, Marco. ''Synthesis and Characterization of Glycosides''. Springer, '''2007'''. ISBN 978-0-387-26251-2.</ref> Tato reakce je analogická tvorbě acetalu z poloacetalu, [[glykosidy]] tedy můžeme označit za acetaly monosacharidů. Formálně je v [[Glykosidy|glykosidech]] nahrazen vodík anomerní hydroxylové skupiny alkyl- nebo arylskupinou a tuto necukernou část glykosidu nazýváme aglykon. Jedná se o jednu z nejdůležitějších reakcí monosacharidů a [[glykosidy]] jsou v přírodě hojně rozšířeny zejména v rostlinách. Název [[Glykosidy|glykosidu]] tvoříme tak, že název aglykonu zařadíme před název daného monosacharidu a oddělíme spojovníkem, koncovku -osa (popř. -óza) nahradíme koncovkou -osid. Mezi další používané metody syntézy glykosidů patří Koenigsova-Knorrova<ref>Wang, Z., Koenigs-Knorr Reaction. In ''Comprehensive Organic Name Reactions and Reagents'', John Wiley & Sons, Inc.: '''2010'''.</ref> metoda (reakce glykosylhalogenidů s alkoholy) nebo alkylace v bazickém prostředí.

[[Soubor:Glykosidy.png|centre|thumb|482x482px|Tvorba glykosidů klasickou Fischerovou metodou.]]

 

== Reference ==