Wikipedie

Bezrozměrná veličina: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
→‎top: korekce chybné definice; zobecnění a rozvedení předchozí editace, napřímení odkazů
Řádek 1:
'''Bezrozměrná veličina''' je taková [[veličina]], která nemá specifickouv dané [[fyzikálníFyzikální jednotkaveličina#Soustavy fyzikálních veličin a jednotek|jednotkusoustavě jednotek]] specifický [[Fyzikální rozměr veličiny|rozměr]] (přesněji řečeno má rozměr "jedna"). Neznamená to však, že nemůže mít specifickou jednotku, taková jednotka je však [[bezrozměrná jednotka|jednotkou bezrozměrnou jednotku]] "jedna")(např. a[[procento]], jedná[[radián]], se[[steradián]], tedy o pouhé[[decibel]], [[čísloneper]]).
 
Bezrozměrná veličina je obvykle definována jako [[násobení|součin]] či [[Dělení|podíl]] veličin, které sice mají jednotkyrozměry, ale tyrozměrové koeficienty jednotlivých základních veličin se ve výsledku vzájemně vyrušívykrátí. (přesnějiJindy vykrátímůže sebýt jejichdefinována [[Fyzikálníjako veličina#Fyzikálnísoučin rozměrnebo apodíl rozměrovéjiných rovnice|rozměry]])bezrozměrných veličin. JindyObsahují-li můževztahy býtpopisující definovánafyzikální jakozákony či definiční rovnice technických veličin [[součinexponenciální funkce|exponenciální]], [[logaritmus|logaritmické]] nebo podíl[[goniometrická jinýchfunkce|goniometrické]] bezrozměrnýchfunkce, veličinjsou jejich argumenty také bezrozměrnými veličinami.
 
Příkladem bezrozměrných veličin jsou [[podobnostní číslo|podobnostní čísla]], [[bezrozměrná rychlost]], [[Tření#Součinitel smykového tření|součinitel smykového tření]], [[index lomu]], [[Koncentrace (chemie)#Molární zlomek|molární zlomek]], [[konstanta jemné struktury]], [[Lorentzův faktor]] nebo [[Boltzmannův faktor]].
 
Podobně jako u všech veličin neznamená rovnost rozměru stejný charakter veličiny (například [[teplo]] a&nbsp;[[moment síly]]), nelze zacházet s bezrozměrnými veličinami jako s pouhými [[číslo|čísly]], ale je třeba mít na zřeteli jejich skutečný charakter, daný definicí veličiny, nikoli jednotkou. Někdy se pro snazší a korektní zacházení doplňují v praxi jednotky bezrozměrných veličin různými přívlastky či vyjadřují se jako podíly takto "upřesněných" stejných jednotek (''cykl za sekundu'' namísto reciproké sekundy či hertzu; ''gramy složky na 100 gramů roztoku'' nebo ''hmotnostní'' procento namísto procenta u objemového zlomku apod.), zpravidla to však neodpovídá pravidlům pro veličiny a jednotky (např. příručce SI). Kvůli nespecifičnosti bezrozměrných jednotek bývá někdy kritizována i současná podoba [[soustava SI|soustavy SI]].<ref>http://iopscience.iop.org/0026-1394/52/1/40/pdf/0026-1394_52_1_40.pdf - Dimensionless units in the SI</ref>
Zavedeme-li koherentní soustavu jednotek, tj. odvozené jednotky budou definovány pomocí jednotek základních [[fyzikální veličina#Jednotkové rovnice|jednotkovými rovnicemi]] bez dodatečných číselných koeficientů, můžeme se všemi veličinami dané soustavy zacházet jako s bezrozměrnými. Není to však obvyklé, protože se tím ztrácí informace o kvalitativní stránce veličin. ▼
 
▲Zavedeme-li koherentní soustavu jednotek, tj. odvozené jednotky budou definovány pomocí jednotek základních [[fyzikální veličina#Jednotkové rovnice|jednotkovými rovnicemi]] bez dodatečných číselných koeficientů, můžeme se všemi veličinami dané soustavy zacházet jako s bezrozměrnými. Není to však obvyklé, protože se tím ztrácí informace o kvalitativní stránce veličin.
Nelze ovšem například rovinný [[úhel]] s jednotkou [[radián]] jednoduše slučovat s jinými čísly.<ref>http://iopscience.iop.org/0026-1394/52/1/40/pdf/0026-1394_52_1_40.pdf - Dimensionless units in the SI</ref>
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bezrozměrná_veličina“