Okres Benešov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 39:
Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého [[vojenský prostor|vojenského prostoru]] za [[Druhá světová válka|2. světové války]], který sahal od [[Sázava|Sázavy]] až k [[Sedlčany|Sedlčanům]]. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.
Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích [[vodní nádrž Slapy|vodních nádrží Slapy]] (na [[Vltava|Vltavě]]) a [[vodní nádrž Švihov|Švihov]] (na [[Želivka|Želivce]]) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené r. [[1954]]) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti, [[Živohošť]], ležela na území dnešního [[okres Příbram|okresu Příbram]]. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihova - Želivky (dokončené r. [[1976]]). Bezprostředně na území
[[Soubor:Votice pohled.JPG|thumb|Jednou ze tří obcí s rozšířenou působností je také bývalé okresní město Votice na okraji oblasti nazývané jako Česká Sibiř.]]
Řádek 79:
Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Najdeme zde mírně zvlněnou [[pahorkatina|pahorkatinu]] s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350 – 550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora [[Blaník]] ''(632 m)'' nad obcí [[Louňovice pod Blaníkem]]. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. [[Česká Sibiř]] v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti najdeme také nejvyšší bod okresu - [[Mezivrata]] (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy - konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy.
[[Soubor:Sázavský Klášter.jpg|thumb|Český čtvrtý nejstarší klášter najdeme ve městě Sázava, kde působil s[[Sv. Prokop|v. Prokop]].]]
Nejvýše položenou obcí okresu je [[Miličín]] (617 m). Naopak nejníže leží obce [[Krhanice]] na Sázavě
K [[31. prosinec|31. prosinci]] [[2003]], měl okres celkovou plochu 1523,48 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho:
Řádek 91:
Řeka [[Vltava]] tvoří jen asi na 18 km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.
[[Sázava]] protéká okresem 74 km ve
Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je [[Želivka]], která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nejsou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.
[[File:Sázava nad soutokem se Želivkou.jpg|thumb|Sázava nad soutokem se Želivkou.]]
[[Soubor:Cesky Sternberk noc 8838.JPG|thumb|Asi 20 km od Benešova, nad řekou Sázavou se tyčí středověký hrad Český Šternberk.]]
Jako poslední vodní tok jmenujme říčku [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanici]], přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na [[Okres Tábor|Táborsku]], severně od [[Chýnov]]a, na území okresu se dostává u obce [[Kamberk|Kamberka]]. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, [[Ostrov (okres Benešov)]], [[Ctiboř (okres Benešov)]] a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je [[město]] Vlašim.
Mezi další vodní plochy patří [[rybník]]y - na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je [[Podhrázský rybník]] v katastru obce [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovic]], tento je také přírodní reservací.
=== Nerostné bohatství ===
| |||