Svatý Eligius: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Úmrtí v Noyonu za použití HotCat
→‎Život a působení: oprava chybné stylizace
Řádek 5:
== Život a působení ==
[[Soubor: Tiers de sous d'or de Clovis II.jpg|thumb|upright=1.0|Zlatá mince Chlodvíka II. Na reversu pod křížem značka mincmistra ELI CI]]
Narodil se ve vzdělané a vlivné galsko-římské rodině v Chaptelatu (dnešní departement Haute-Vienne). Vyučil se zlatníkem v [[Limoges]] a pak odešel do [[Neustrie]], dnešní severní Francie, kde pracoval s královským pokladníkem Babonem. Ten ho doporučil [[seznam franských králů|franskému králi]] [[Chlotar II.|Chlotarovi II.]] jako rádce. Podle dobového životopisce měl zhotovit králi zlatý [[trůn]], ale protože byl vynikající řemeslník a poctivý člověk, udělal z dodaného materiálu dva trůny. To udělalo na krále takový dojem, že Eligia jmenoval správcem mincovny v [[Marseille]].<ref> http://www.catholic-forum.com/saints/sto09001.htm </ref> Eligius se natolik osvědčil, že jej po Chlotarově smrti roku 629 jeho nástupce, král [[Dagobert I.]], učinil Eligia svým ministrem financí. Eligius působil také jako kněz a diplomat. Velký respekt získal například roku 637, když sjednal mír s [[Bretaň|bretonským]] knížetem Judicaelem. Proslul svou dobročinností: získával almužny pro chudé a vykupoval ze zajetí otroky, zejména [[Sasové|Sasy]], kteří se hojně prodávali na tržištích. Založil také několik klášterů podle irských pravidel sv. Kolumbána.
 
Po Dagobertově smrti roku 639 se Eligius snažil vymýtit [[Simonie|simonii]], prodej církevních úřadů, a roku [[642]] byl zvolen biskupem v Noyonu a [[Tournai]]. Většina obyvatel pozdějších [[Vlámsko|Flander]] byla tehdy ještě pohanská a Eligius vynaložil velké misijní úsilí, aby je pokřtil. Založil řadu klášterů v kraji podél [[Severní moře|Severního moře]] a 1. prosince roku 659 nebo 660 zemřel a byl pohřben v klášterním kostele benediktinského opatství Noyonu. Bezprostředně po smrti se stal velmi populárním světcem zejména ve Flandrech a ve středověku po celé západní Evropě. Dodnes se uctívá jako patron zlatníků, kovářů a kovozpracujících řemesel vůbec, ale také sběratelů mincí, numismatiků a dalších oborů. Německá numismatická společnost (DNG) uděluje každoročně „Eligiovu cenu“ (''Eligiuspreis'') za zásluhy o tuto vědu.