Karlovy Vary: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oficiální web magistrátu |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 45:
V roce [[1807]] začíná ve městě výroba [[likér]]u [[Becherovka]], který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce [[1844]] se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz vřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na [[železnice|železnici]] a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy [[Fellner a Helmer]], podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také [[Grandhotel Pupp]], divadlo, [[Císařské lázně]], [[kolonáda]] [[Sadový pramen|Sadového pramene]] a [[Vřídelní kolonáda]] (dnes již neexistující).
Během první republiky je ve městě roku [[1929]] otevřeno [[letiště Karlovy Vary]], které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva, které ve městě tvořilo naprostou většinu obyvatel do Německa, . Roku [[1946]] byl uspořádán první ročník [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary]], který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.
Po nástupu [[komunismus|komunistů]] k moci dochází v roce [[1948]] k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1989]].
| |||