Monosacharidy: Porovnání verzí

Monosacharidy ([[aldózy]] i [[ketózy]]) reagují s arylhydraziny za vzniku [[hydrazony|hydrazonů]], při použití přebytku arylhydrazinu reakce pokračuje dále na osazon.<ref>Mester, L.; El Khadem, H.; Horton, D., Structure of saccharide osazones. ''Journal of the Chemical Society C: Organic'' '''1970,'''  (18), 2567-2569.</ref><ref>El Khadem, H. S.; Fatiadi, A. J., Hydrazine derivatives of carbohydrates and related compounds. ''Adv. Carbohydr. Chem. Biochem.'' '''2000,''' ''55'', 175-263.</ref> Nejčastěji používaným činidlem je [[fenylhydrazin]]. Při vzniku osazonu zaniká u [[Aldózy|aldóz]] centrum chirality na C-2, a proto například D-glukóza, D-fruktóza a D-mannóza poskytují identický osazon. Osazony v minulosti sloužily díky jejich dobrým krystalizačním vlastnostem pro identifikaci amonosacharidů. bylyNapříklad využity například [[Hermann Emil Fischer|EmilemEmil FischeremFischer]] využíval osazony k důkazu některých monosacharidů.<ref>Fischer, E., Ueber einige Osazone und Hydrazone der Zuckergruppe. ''Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft'' '''1894,''' ''27'' (2), 2486-2492.</ref>