Johannes Diderik van der Waals: Porovnání verzí

m
→‎Život: Doplnění odkazů
(+ IB, aut. data)
m (→‎Život: Doplnění odkazů)
V letech 1862 – 1865 studoval univerzitu v Leydenu. Od [[1864]] učil fyziku a matematiku na střední škole v [[Deventer]]u a o dva roky později v [[Haag]]u.
 
Doktorskou disertaci s názvem ''Over de Continuiteit van den Gas - en Vloeistoftoestand'' obhájil v roce [[1873]]. V roce [[1876]] se stal [[profesor]]em fyziky na univerzitě v Amsterodamu. kde se zabýval se problémem spojitosti plynného a kapalného stavu látek. Podařilo se mu nalézt vztah mezi [[objem]]em, [[tlak]]em a teplotou plynů a kapalin. Prokázal existenci sil, které působí na úrovni molekul a způsobují vnitřní tlak v kapalinách. Dnes jsou známy jako [[van der Waalsovy síly]]. Zformuloval též tzv. van der Waalsovou rovnici platnou pro kapaliny i [[plyn]]y a tedy i změnu skupenství s platnosti pro kapaliny stejného složení. Byla to právě tato práce, která mu přinesla Nobelovu cenu a poskytla [[James Dewar|Siru Jamesi Dewarovi]] a [[Heike Kamerlingh Onnes|Heike Kamerlinghovi Onnesovi]] údaje potřebné pro výrobu kapalného [[Helium|hélia]].
 
V roce 1893 publikoval hlavní myšlenky termodynamické teorie kapilarity, jejímž hlavním předpokladem byla existence pozvolné, následně velmi prudké, změny hustoty na [[rozhraní]] mezi kapalinou a párou.
225

editací