Kenneth Armitage: Porovnání verzí

Narodil se v Leedsu[[Leeds]]u, ale v dětství na něj nejvíce působila krajina v [[Yorkshire]] a [[Hrabství Longford]] v [[Irsko|Irsku]], odkud pocházeli jeho rodiče. Roku 1934 se přihlásil ke studiu na Leeds College of Art, kde se vyučovala především malba a grafika. Zajímal se o egyptské a [[Kykladská civilizace|kykladské]] umění ze sbírek [[Britské muzeum|Britského muzea]] a díky stipendiu mohl od roku 1937 pokračovat studiem sochařství na Slade School of Fine Arts v Londýně[[Londýn]]ě.

Během šesti let služby v armádě za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužil nejprve u dělostřelectva, později byl důstojníkem v kurzu pro identifikaci letadel a tanků. Jejich modely a plastické tvary ovlivnily i jeho pozdější sochařskou tvorbu. V letech 1946 - 56)1946–1956 byl vedoucím katedry sochařství na Bath Academy of Art v Corsham Court a od roku 1953 do roku 1955 jako první britský umělec studoval postgraduálně na Leeds University (Gregory Fellowship in Sculpture).

Britští umělci měli doma v poválečných letech silnou podporu a proto již roku 1952 reprezentovala zemi skupina mladých sochařů ([[Reg Butler]], [[Lynn Chadwick]], [[Bernard Meadows]], [[Eduardo Paolozzi]], [[William Turnbull]] a Kenneth Armitage) výstavou ''New Aspects of British Sculpture'' na [[Biennale di Venezia|26. Benátském bienále]]. Pro Armitage, do té doby neznámého, se výstava stala startovním bodem jeho umělecké kariéry. Armitage se stal mezinárodně uznávaným umělcem, když roku 1956 zvítězil v soutěži na památník války v [[Krefeld]]u v Německu a o dva roky později obdržel cenu pro nejlepšího sochaře mladšího 45 let na [[Biennale di Venezia|Benátském bienále]].

Roku 1955 si pronajal ateliér na [[Notting Hill]] v Londýně a roku 1959 se přestěhoval do vlastního ateliétu navrženého architektem JamesJamesem MacLarenem. Zároveň odešel od svých galeristů v Gimpel Fils do galerie Marlborough Fine Art a získal možnost odlévat do bronzu ve slévárně Noack v Německu, která měla zkušenoisti se sochami velkých rozměrů.

V letech 1960-63 s přestávkami pracoval také na centrální fasádě [[Château Mouton-Rothschild]], blízko [[Bordeaux,]] ve Francii.<br/> V sérii dokumentárních filmů o současném výtvarném umění amerického režiséra Warrena Formy z 60. let je v dílu „5 britských sochařů“ (1964) spolu s [[Henry Moore|Henrym Moorem]], [[Lynn Chadwick|Lynn Chadwick]], B. Hepworthem a Regem Butlerem uveden i Kenneth Armitage.

Často cestoval a za pobytu ve [[venezuela|Venezuele]] krátce žil u kmene místních [[Indiáni|indiánů]]. Během své kariéry byl hostujícím profesorem v [[Caracas]]u (1964) a [[Bostonská univerzita|Boston University]] v [[Massachusetts]] (1970) a hostujícím pedagogem na Royal College of Art (1974-791974–79). V letech 1967-69 pobýval díky výměnnému programu německých a britských umělců v [[Berlín]]ě.

V 80. letech často vystavoval v zahraničí a později měl velké retrospektivní výstavy na Artcurial v Paříži[[Paříž]]i (1985), na [[Letní olympijské hry 1988|Olympiádě v Soulu (1988)]], sochařském parku v [[Yorkshire]] (1996) a na Millennium Sculpture Exhibition, Holland Park (2000).<br/> Armitage byl v roce 1994.zvolen členem [[Royal Academy of Arts]].

Od roku 1940 byl ženatý s o devět let starší absolventkou Slade School Joan Augusta Monro Moore (1909–1996), která mu za války nabídla svůj ateliér, ale od poválečných let žili oba odděleně a udržovali jen hluboké přátelské vztahy. Zemřel 22. ledna 2002 v Londýně ve věku 85 let.