Asynchronní motor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Odkazy: Odkaz na článek s vysvětlením pracovních režimů a s popisem momentové charakteristiky asynchronního stroje. značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
→Konstrukce: doplněno + upraveno značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20:
Každý trojfázový asynchronní motor je složen ze dvou hlavních částí.
* '''Stator''' (pevná část) – je u většiny typů podobný. Je složen z nosné kostry motoru, ložiskových štítů, příruby, patek, svazku statorových plechů se statorovým vinutím vloženým do drážek.
* '''Rotor''' (otočná část) – [[hřídel]] s nalisovanými rotorovými (elektrotechnickými) plechy (tzv. dynamoplechy) s drážkami, do kterých jsou vloženy tyče rotorové klece nebo vodiče rotorového vinutí.
** '''Kotva nakrátko '''nebo ''kotva klecová''' ''''' – v drážkách rotoru jsou vloženy neizolované [[měď|měděné]], [[mosaz]]né nebo [[hliník]]ové tyče, které jsou na obou koncích spojeny zkratovacími kruhy. Tyče spolu s kruhy mají podobu "klece pro veverky" (''anglicky "squirrel cage rotor"''). Klec je svařena nebo odlita odstřiknutím hliníku.
** '''Kroužková kotva''' –
=== Princip činnosti ===
Řádek 33:
Asynchronní stroj může dávat na výstupní hřídeli kroutící moment jen tehdy, pokud rychlost otáčení magnetického pole statoru je rozdílná oproti mechanickým otáčkám rotoru, tj. o skluz. Při nulovém skluzu, tj. při synchronních otáčkách stroje se magnetické pole statoru vůči rotoru nepohybuje, tím se v rotoru neindukuje napětí, neteče rotorový proud
Míra rozdílu otáček pole a rotoru je nazývána ''[[Skluz (indukční motor)|skluz]]'', udávána v procentech a definována jako:
: <math>s=\frac{n_s-n}{n_s}\cdot 100\quad[%],</math>
Řádek 61:
[[Soubor:Rotor s dvojitou kleci.svg|thumb|250px|Druhy kotev s dvojitou klecí]]
Při spouštěni asynchronního motoru s kotvou nakrátko je záběrový proud až 7krát vyšší než hodnota nominálního proudu. Tím v síti vznikají velké proudové rázy při poměrně malém záběrovém [[Moment síly|momentu]].
Proto je přímé spouštění zpravidal používáno jen pro motory s [[výkon]]em přibližně do 3 kW.
'''Motor s kotvou nakrátko'''
Zmenšení velkého rozběhového proudu lze u asynchronního motoru docílit snížením rozběhového napětí statoru, nebo zvětšením impedance rotoru nebo tvarem rotorové klece. Regulace napětí, impedance rotoru tvar klece nemění rychlost otáčení motoru, mění skluz motoru.<br />
Nejčastěji používané metody snížení rozběhového napětí jsou:
* '''Statorový spouštěč''' – Do [[Sériové zapojení|série]] se statorovým vinutím je zapojena omezovací impedance (často jen rezistory), která je během spouštění postupně vyřazována. Pro omezení tepelných ztrát na rezistorech se do obvodu zařazují předřadné [[impedance]] - [[cívka|cívky]], které (i když jen krátkodobě) zhoršují [[účiník]] odebíraného proudu. Tento způsob je vhodný pro jemný záběr motoru, který je při rozběhu málo zatížen.
Řádek 72:
* '''Polovodičový regulátor napětí ([[softstartér]])''' – Je polovodičová, maloztrátová regulace napětí motoru, při kterém lze dosáhnout plynulý rozběh motoru. Softstartér nemění rychlost otáčení motoru, mění skluz motoru. Softstartér je možno použít i pro regulaci otáček ASM ventilátoru a podobné zátěže s kvadratickou závislostí výkonu na otáčkách.
* '''Speciální úprava klece''' - Speciální úpravy klece jsou prováděny jednak pro omezení rozběhových proudů statoru a také pro zvětšení záběrového momentu při rozběhu. Rozběhový moment pak může dosáhnout až momentu zvratu. Tato úprava je v malé míře realizována i u běžných elektromotorů ASM.
** ''Kotva s dvojitou klecí'' – Mělce uložená klec je rozběhová. Druhá,
** ''Kotva s odporovou klecí'' – Vodiče klece jsou vyrobeny z materiálu s větším měrným [[elektrický odpor|elektrickým odporem]]. Stroj má zvýšené ztráty při běžném chodu.
** ''Vírová kotva'' – Speciální tvary drážek a tyčí klece, které jsou umístěny po celém obvodu rotoru, každý z těchto vodičů má stejný odpor, ale různé rozptylové indukčnosti.
Řádek 89:
** ''Podsynchronní kaskádou'' – část skluzového výkonu se vrací zpět do sítě, jde tedy o hospodárnější způsob snížení skluzu. Kmitočet rotorových proudů je odlišný od kmitočtu sítě, před navrácením výkonu do sítě se tedy musí použít [[měnič kmitočtu]].
* '''Regulace změnou kmitočtu''' – používá se u motorů s kotvou nakrátko. Připojením měniče kmitočtu můžeme řídit napětí a tím i vytvářené magnetické pole statoru.
** ''Skalární řízení'' – lze nastavovat velikost magnetického toku. V podstatě reguluje napětí a kmitočet v poměru '''''U/f =konstanta'''''. Používá se u motorů s nízkými nároky na dynamické vlastnosti (čerpadla,ventilátory). Skalární řízení je nepoužitelné pro regulaci stroje v oblasti nulových otáček. Skalárním řízením lze docílit nadsynchronní rychlosti otáčení.
** ''Vektorové řízení'' – kromě velikosti magnetického toku lze nastavovat i jeho směr a tím můžeme docílit plynulou změnu otáček při jakémkoliv režimu práce a zatížení. Jde o dokonalejší způsob řízení otáček a lze jím docílit i otáček nadsynchronních. Vektorové řízení umožňuje generovat moment i v oblasti nulových otáček. Starší implementace vektorového řízení vyžadovaly čidlo otáček, dnes se již používají metody pro bezsenzorovou identifikaci stavu stroje.
** ''Přímé řízení momentu (DTC) - ''jde rovněž o pokročilou metodu řízení, která však nezajistí plnou dynamiku při nízkých nebo nulových otáčkách. Výhodou DTC je, že řídicí algoritmus je jednoduchý přímo generuje stav sepnutí tranzistorů a nevyžaduje čidlo otáček nebo náročnou identifikaci stavu stroje.
Řádek 97:
=== Brzdění ===
Při prostém odpojení ze sítě je v motoru (a případně v dalších zařízeních poháněných motorem (například vlak)) akumulována velká [[kinetická energie]], která působí dlouhý doběh motoru. Brzdný moment, potřebný k rychlejšímu zastavení motoru, lze vytvořit jak mechanicky, tak i elektronicky.
* '''Brzdění protiproudem''' –
* '''Brzdění generátorické''' – (viz [[Elektrodynamická brzda]]) nastává při práci motoru jako generátoru, tedy když <math>n>n_1</math> lze jej použít pro zastavení motoru, pouze pokud je možné měnit frekvenci otáčení magnetického pole [[Měnič kmitočtu|frekvenčním měničem]].
* '''Dynamické brzdění''' – (Stejnosměrná brzda) statorové vinutí se odpojí od sítě a připojí se na zdroj [[stejnosměrné napětí|stejnosměrného napětí]]. Magnetické pole statoru je
== Jednofázový asynchronní motor ==
=== Konstrukce ===
* '''Stator''' – je složen ze statorových plechů a
* '''Rotor''' – je vždy klecového provedení.
[[Soubor:Jednofazovy motor.svg|right|thumb|250px|Vinutí statoru jednofázového asynchronního motoru. U1-U2: hlavní vinutí, Z1-Z2: pomocné vinutí]]
=== Princip činnosti ===
Jednofázové hlavní vinutí vytváří pulzující magnetické pole, které se neotáčí ani nenatáčí. Aby rotor vytvářel točivý moment, musí se magnetické pole statoru otáčet, nebo alespoň natáčet vůči rotoru
=== Použití ===
Používá se pro elektrické pohony malých výkonů
== Odkazy ==
| |||