Velmi známá jeSlavná proměněná penalta Antonína Panenky se zapsala do historie [[fotbal]]u ve finále [[Mistrovství Evropy ve fotbale|mistrovství Evropy]] v [[Bělehrad]]ě v roce [[1976, v němž se československý tým střetl s mužstvem Západního Německa]].<ref name="fifa"/> ZaHráč si postavil míč na značku pokutového kopu v situaci, kdy tíha zápasu nemohla být větší. stavuStav 2:2 po [[prodloužení]], následovalv závěrečném [[penaltový rozstřel|penaltovém rozstřelu]] proti týmu Západního Německa (první rozstřel v historii finále evropských šampionátů).Čtyřičtyři českoslovenští a tři němečtí fotbalisté proměnili, ovšem čtvrtý německý hráč [[Uli Hoeneß]] přestřelil bránu. Antonín Panenka byl v situaci, kdy mohl Československu zajistit první titul v historii. Rozběhl se, čímž předstíral prudkou ránu, německý [[fotbalový brankář|brankář]] [[Sepp Maier]] skočil do strany, zatímco Antonín Panenka míč lehce podkopl a poslal jej dloubáčkem doprostřed brány.<ref name="gc">[http://www.guardian.co.uk/football/2007/oct/31/theknowledge.sport The footballers who have moves named after them], Guardian.co.uk, 31. 10. 2007, cit. 12. 1. 2013 {{en}}</ref> Titul tak získalo Československo. Stejný trik Panenka použil již dříve a vůbec prvním „exekutorem“ byl jeho kolega z Bohemians [[Štefan Ivančík]].<ref>[http://hattrick.cz/eurovzpominka-panenka-a-%E2%80%9Ejeho-penalta-nebyl-prvni-dloubak-nejdriv-vyzkousel-ivancik/ EUROVZPOMÍNKA: Panenka a „jeho“ penalta? Nebyl první, dloubák nejdřív vyzkoušel Ivančík!]</ref>
