Nejvyšší soud České republiky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace
m překlep
Řádek 25:
 
== Agenda ==
Základem činnosti [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]] je rozhodování o&nbsp;mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím [[odvolání|odvolacích]] (krajských nebo vrchních) soudů – o&nbsp;civilních a&nbsp;trestněprávních [[dovolání]]ch, v&nbsp;trestním řízení také o&nbsp;[[Stížnost pro porušení zákona|stížnostech pro porušení zákona]]. Tím plní svou hlavní úlohu, jíž je sjednocování české [[Judikát|judikatury]].<ref name="NS">§&nbsp;14–24 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda – uznání rozhodnutí zahraničních soudů,<ref>§&nbsp;51 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;91/2012&nbsp;Sb., o&nbsp;mezinárodním právu soukromém.</ref> povolení průvozu osoby podle [[evropský zatýkací rozkaz|evropského zatýkacího rozkazu]] v&nbsp;rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] i&nbsp;v&nbsp;rámci [[Extradice|vydávání]] do ciziny,<ref>Zákon č.&nbsp;104/2013&nbsp;Sb., o&nbsp;mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.</ref> přezkum příkazů k&nbsp;[[odposlouchávací zařízení|odposlechu]] a&nbsp;záznamu nebo zjištění údajů o&nbsp;telekomunikačním provozu, rozhodnutí v&nbsp;pochybnostech o&nbsp;vynětí z&nbsp;pravomoci orgánů činných v&nbsp;trestním řízení, [[Delegace (procesní právo)|přikázání věci]] jinému než místně příslušnému soudu mezi obvody vrchních soudů nebo určení místní příslušnosti v&nbsp;civilním soudnictví, pokud podmínky pro takové určení chybí nebo je nelze zjistit.<ref>§&nbsp;11 odst.&nbsp;3 a&nbsp;§&nbsp;12 odst.&nbsp;3 zákona č.&nbsp;99/1963&nbsp;Sb., občanský soudní řád.</ref> Jednání soudu jsou obvykle přístupná, ledaže je veřejnost z&nbsp;důležitých důvodudůvodů vyloučena,<ref>§ 116 zákona č.&nbsp;99/1963&nbsp;Sb., občanský soudní řád.</ref><ref>§&nbsp;199 a&nbsp;200 zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., o&nbsp;trestním řízení soudním (trestní řád).</ref> veřejných zasedání v&nbsp;trestním řízení se účastní státní zástupci [[Nejvyšší státní zastupitelství|Nejvyššího státního zastupitelství]].<ref>§&nbsp;10 odst.&nbsp;2, §&nbsp;265r odst.&nbsp;2, §&nbsp;274 a&nbsp;§&nbsp;314l–314n zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., o&nbsp;trestním řízení soudním (trestní řád).</ref>
 
Nejvyšší soud rozhoduje buď standardně ve specializovaných [[Soudní senát|senátech]] složených z&nbsp;předsedy a dvou dalších soudců, nebo v&nbsp;jednom ze dvou velkých senátů kolegií, které se skládají z&nbsp;předsedy a&nbsp;dalších alespoň osmi soudců daného [[Kolegium (soud)|kolegia]]. Velké senáty rozhodují jen tehdy, jestliže tříčlenný senát dospěl k&nbsp;právnímu názoru, který je odlišný od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu. Kromě běžné rozhodovací činnosti také sleduje a&nbsp;vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí ostatních soudů v&nbsp;občanském soudním řízení i&nbsp;v&nbsp;trestním řízení a&nbsp;na jejich základě v&nbsp;zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá na úrovni příslušného kolegia nebo v&nbsp;[[plénum (soud)|plénu]] sjednocující stanoviska. Tato stanoviska, stejně jako svá klasická rozhodnutí, pak uveřejňuje na své internetové stránce v&nbsp;anonymizované podobě. Kromě toho vydává i&nbsp;tištěnou ''[[Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek|Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek]]'', ve které jsou publikována všechna sjednocující stanoviska a&nbsp;některá významná rozhodnutí nejen Nejvyššího soudu.<ref name="NS" />