Dluhová krize v Řecku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
chyba v čj
odstranění nepodloženého emocionálního přívlastku
Řádek 7:
Na druhou stranu Simitisova vláda v roce 1998 nepřivedla Řecko do [[Eurozóna|eurozóny]], když nedokázala splnit [[Maastrichtská kritéria|konvergenční kritéria]]. Poté začala řecká vláda falšovat statistiky o velikosti rozpočtového deficitu a současně pomocí nekalých transakcí prostřednictvím investiční banky [[Goldman Sachs]] opticky snižovala výši zadlužení státu, tak že finanční operace nepřesně vykazovala jinak než přikazovala pravidla. Tyto machinace pomohly Řecku k přijetí eura od 2001. Do té doby si Řecko pomáhalo „umazávat“ dluh také pomocí devalvace [[Drachma|drachmy]]; po vstupu do eurozóny zase získalo přístup k levnějším půjčkám na další a další investice. Díky tomu se řecká ekonomika v letech 2000–2007 řadila mezi nejrychleji rostoucí v rámci eurozóny (roční přírůstek 4,2 % HDP)
 
V březnu 2004 [[Eurostat]] odmítl (již podruhé) statistická data poskytnutá řeckou vládou jakožto zmanipulovaná a následně též [[Evropská komise]] obvinila Řecko ze špatné fiskální politiky. V téže době korupční skandály a další potíže vyústily ve volební porážku levicové strany PASOK a vlády se ujala konzervativní pravicová strana [[Nová demokracie]] (ONNED). Nový premiér [[Kostas Karamanlis|Karamanlis]] pak nechal provést finanční [[audit]], jehož výsledek ukázal, že údaje, na jejichž základě bylo Řecko přijato do eurozóny, Simitisova vláda zfalšovala. Navíc se ukázalo, že ačkoliv do olympijských her zbývalo již jen pár měsíců, řada staveb dosud nebyla hotova – urychlené dokončení způsobilo vícenáklady a další zadlužení země.
 
Karamanlisova vláda proto pokračovala v praktikách svých předchůdců (rovněž v letech 2005–2009 Eurostat každoročně zpochybnil řeckou fiskální statistiku) a navíc se pokoušela oživit ekonomiku snížením [[Daň|daní]] a investičními pobídkami, což v letech 2004–2009 vyústilo v hrozivou disproporci mezi příjmy a výdaji řeckého státu.