Dluhová krize v Řecku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
chyba v čj |
odstranění nepodloženého emocionálního přívlastku |
||
Řádek 7:
Na druhou stranu Simitisova vláda v roce 1998 nepřivedla Řecko do [[Eurozóna|eurozóny]], když nedokázala splnit [[Maastrichtská kritéria|konvergenční kritéria]]. Poté začala řecká vláda falšovat statistiky o velikosti rozpočtového deficitu a současně pomocí nekalých transakcí prostřednictvím investiční banky [[Goldman Sachs]] opticky snižovala výši zadlužení státu, tak že finanční operace nepřesně vykazovala jinak než přikazovala pravidla. Tyto machinace pomohly Řecku k přijetí eura od 2001. Do té doby si Řecko pomáhalo „umazávat“ dluh také pomocí devalvace [[Drachma|drachmy]]; po vstupu do eurozóny zase získalo přístup k levnějším půjčkám na další a další investice. Díky tomu se řecká ekonomika v letech 2000–2007 řadila mezi nejrychleji rostoucí v rámci eurozóny (roční přírůstek 4,2 % HDP)
V březnu 2004 [[Eurostat]] odmítl (již podruhé) statistická data poskytnutá řeckou vládou jakožto zmanipulovaná a následně též [[Evropská komise]] obvinila Řecko ze špatné fiskální politiky. V téže době korupční skandály a další potíže vyústily ve volební porážku levicové strany PASOK a vlády se ujala
Karamanlisova vláda proto pokračovala v praktikách svých předchůdců (rovněž v letech 2005–2009 Eurostat každoročně zpochybnil řeckou fiskální statistiku) a navíc se pokoušela oživit ekonomiku snížením [[Daň|daní]] a investičními pobídkami, což v letech 2004–2009 vyústilo v hrozivou disproporci mezi příjmy a výdaji řeckého státu.
| |||