Réva vinná: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Koriol (diskuse | příspěvky)
související
související v článku, malá úprava
Řádek 1:
{{upravit}}
 
{{Taxobox
| barva = lightgreen
Řádek 17 ⟶ 16:
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
}}
'''Réva vinná''' (''Vitis vinifera'') je [[Rostliny|rostlina]] z čeledi [[révovité|révovitých]]. Někdy se označuje též jako '''evropská réva''' nebo jako '''ušlechtilá réva'''. Její plody ([[bobule]]) se nazývají hrozny{{zdroj?Doplňte zdroj}}<!-- hrozen je přece květenství, tedy skupina plodů, nikoliv jednotlivý plod -->}} (nesprávně hroznové víno), používají se k přímé konzumaci, k sušení a kandování a především jako surovina pro výrobu [[víno|vína]] a dalších nápojů a [[hroznový olej|oleje]]. Zemědělské odvětví, které se zabývá pěstováním a zkoumáním révy vinné, se nazývá [[vinařství]].
 
[[Soubor:Close up grapes.jpg|thumb|right|Réva vinná a její [[plodenství]]]]
 
'''Réva vinná''' (''Vitis vinifera'') je [[Rostliny|rostlina]] z čeledi [[révovité|révovitých]]. Někdy se označuje též jako '''evropská réva''' nebo jako '''ušlechtilá réva'''. Její plody ([[bobule]]) se nazývají hrozny{{zdroj? <!-- hrozen je přece květenství, tedy skupina plodů, nikoliv jednotlivý plod -->}} (nesprávně hroznové víno), používají se k přímé konzumaci, k sušení a kandování a především jako surovina pro výrobu [[víno|vína]] a dalších nápojů a [[hroznový olej|oleje]].
 
== Nomenklatura ==
Řádek 57 ⟶ 53:
{{Viz též|Odrůdy révy vinné}}
Původní volně rostoucí réva lesní (''Vitis vinifera'' subsp. ''sylvestris'') vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké [[heterozygotnost]]i mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné (''Vitis vinifera'' subsp. ''vinifera''), ať již samovolným křížením, nebo jako [[kultivar]]y [[šlechtění]]m. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v [[Česko|Česku]] v současnosti patří zejména:
 
* [[Aurelius (réva)|Aurelius]]
* [[Chardonnay]]
Řádek 76 ⟶ 71:
 
== Popis ==
[[Soubor:Close up grapes.jpg|thumb|right|Réva vinná a její [[plodenství]]]]
Réva vinná je popínavá dřevnatá [[liána]], pnoucí se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí [[úponek|úponků]]. Mají-li možnost, pak jedinci divokých odrůd mohou ve volné přírodě dosahovat výšek až 30&nbsp;m, přičemž průměr [[kmen (botanika)|kmene]] u země může dosáhnout až 1,5&nbsp;m; jsou popsány případy, kdy rostlina dosáhla výšky až 43&nbsp;m. Jedinci kulturních odrůd na vinicích, které vinaři nenechávají dožít takového stáří, dorůstají výšky nejvýše 4&nbsp;m při průměru kmene do 50&nbsp;cm. Listy jsou v zásadě okrouhlé, se třemi až pěti laloky o průměru do 15&nbsp;cm. Borka kmene je světlehnědá a loupe se v dlouhých pruzích. [[Letorost]]y jsou sytěji zabarvené, žlutohnědé nebo červenohnědé. [[Květ]]y žlutozelené barvy vytvářejí bohaté [[lata|laty]]. Kulturní odrůdy (''V. vinifera'' subsp. ''vinifera'') jsou jednodomé, divoké (''V. vinifera'' subsp. ''sylvestris'') jsou dvoudomé. Plodem jsou bobule kulovitého, vejčitého, nebo zaobleně válcovitého tvaru o průměru 0,4–1,5&nbsp;cm a délce až 2,5&nbsp;cm; u divokých odrůd bývají drobnější. Jejich barvy jsou velmi rozmanité, od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou.
 
Řádek 81 ⟶ 77:
 
== Stanoviště ==
Kulturní formy se pěstují na vinicích. Vyžadují teplé, dobře propustné půdy, které jsou bohaté na živiny, a jsou světlomilné.<br />
 
'''Topografie stanoviště'''<br />
''Topografie stanoviště'': Svahovité pozemky mají pro pěstování révy vinné význam na jaře a na podzim jako ochrana proti mrazům. <brRovinaté />pozemky nejsou pro produkci kvalitních vín příznivé. Expozice ke světovým stranám ovlivňují příjem slunečního záření. Pro pěstování jsou nejvhodnější jihovýchodní, jižní a jihozápadní expozice. Absolutně nevhodné jsou severní. Naproti tomu divoké formy rostou ve vlhkých lesích, převážně lužního typu, nebo v křovinách na březích vodních toků.
Rovinaté pozemky nejsou pro produkci kvalitních vín příznivé. Expozice ke světovým stranám ovlivňují příjem slunečního záření. Pro pěstování jsou nejvhodnější jihovýchodní, jižní a jihozápadní expozice.<br />
Absolutně nevhodné jsou severní.<br />
Naproti tomu divoké formy rostou ve vlhkých lesích, převážně lužního typu, nebo v křovinách na březích vodních toků.
 
== Rozšíření ==
Původní areál rozšíření zahrnuje jižní a střední [[Evropa|Evropu]]; v nejteplejších obdobích [[čtvrtohory|čtvrtohor]] se divoké odrůdy dostaly až do jižní [[Skandinávie]]. Na východ oblast přirozeného výskytu zasahuje do [[Přední Asie]], podhůří [[Kavkaz]]u a [[Střední Asie]]. Roztroušeně se nachází i v oblasti [[Írán]]u a v severní [[Afrika|Africe]]. V současné době severní hranice přirozeného areálu dosahuje přibližně 50° s. š. Kulturní odrůdy se pěstují v mírném pásu celé zeměkoule.
 
V [[Česko|Česku]] existují dvě základní [[vinařská oblast|vinohradnické oblasti]]: česká a moravská.
Kulturní odrůdy se pěstují v mírném pásu celé zeměkoule.
# ''[[Vinařská oblast Čechy|česká]]'' – podoblasti [[Mělnická vinařská podoblast|mělnická]] a [[Litoměřická vinařská podoblast|litoměřická]]
 
# ''[[Vinařská oblast Morava|moravská]]'' – podoblasti [[Mikulovská vinařská podoblast|mikulovská]], [[Slovácká vinařská podoblast|slovácká]], [[Velkopavlovická vinařská podoblast|velkopavlovická]] a [[Znojemská vinařská podoblast|znojemská]]
V [[Česko|Česku]] existují dvě základní vinohradnické oblasti: česká a moravská.
Jednotlivé oblastipodoblasti se dále dělí detailněji podle jednotlivých [[vinařská obec|vinařských obcí]].
<br />
 
Čechy se dále dělí do dvou podoblastí - Mělnické a Litoměřické.<br />
Morava se dělí do čtyř podoblastí - Mikulovské, Slovácké, Velkopavlovické a Znojemské. <br />
Jednotlivé oblasti se dělí detailněji podle jednotlivých vinařských obcí.
 
== Historie ==
Řádek 104 ⟶ 93:
 
V roce 2004 byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů podle historicky dochovaných pramenů, dobových kreseb a analýz vzorků úředně nejstarší exemplář révy vinné na světě. je to tzv. "Stara trta", kterou můžeme najít ve slovinském Mariboru na nábřeží u řeky Dravy. Její věk se odhaduje na více než 440 let. Roste na jižní straně průčelí jednoposchoďové budovy. Kmen s průměrem 25&nbsp;cm se ve výšce dvou metrů rozděluje na vodorovné vedení a její větve mají délku přes 15 m. Je to původní červená odrůda, je velmi plodná a je odolná proti nemocem a škůdcům.
Původní zdroj: http://sl.wikipedia.org/wiki/Stara_trta
 
== Choroby a škůdci ==
[[Soubor:Dactylosphaera vitifolii 2 meyers 1888 v13 p621.png|thumb|left|Kořen révy napadené révokazem]]
[[Soubor:BOB MARTINEZ SPRAYING GRAPE VINES - NARA - 542533.jpg|thumb|Chemický postřik révy vinné, foto: [[Gene Daniels]]]]
 
Mezi nejnebezpečnější škůdce patří [[mšička révokaz]] (''Viteus vitifoliae''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Viteus vitifoliae (mšička révokaz)
Řádek 159 ⟶ 146:
}}</ref>
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
 
<references />
 
=== Literatura ===
 
* Bohumil Slavík a kolektiv: ''Květena České republiky'' – díl 5, Academia, Praha 1997, ISBN 80-200-0590-0, str. 442-444
* Christian Callec: ''Encyklopedie vína'', Rebo, Čestlice 2000, ISBN 80-7234-068-9
Řádek 172 ⟶ 158:
* Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová: ''Nová encyklopedie českého a moravského vína'' – 1. díl, Praga Mystica, Praha 2005, ISBN 80-86767-00-0, str. 48-49
 
=== SouvisejícíExterní článkyodkazy ===
 
* [[Vinařství]]
 
== Externí odkazy ==
 
* {{commonscat|Vitis vinifera}}
* {{wikislovník|heslo=réva vinná}}
Řádek 190 ⟶ 171:
* [http://www.vurv.cz/index.php?key=article&id=81 Stránky VSV Karlštejn ]
 
==== Genofondové informace ====
 
* [http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/asp2/evg_d2_c.asp?kodp=V Soubor České národní kolekce rodu Vitis]
* [http://www.genres.de/eccdb/vitis/ Soubor kolekce rodu Vitis v rámci evropské databáze]
 
{{ovoceOvoce}}
{{portályPortály|Rostliny|Gastronomie}}
 
{{portály|Rostliny|Gastronomie}}
 
[[Kategorie:Popínavé rostliny]]